31.3.2011 23:03:52 Beruh
Re: Nudím se s manželem
Ahoj, precetla jsem vsechny tvoje odpovedi a mela pocit, ze jsem to psala ja. Taky mam dve deti temer stejneho veku a manzela sovu, co rano (a nejen rano) strasne rad spi a je temer nemozne ho vzbudit. Taky usina vecer na gauci a pokud jsme o vikendu doma tak i pres den. Taky ma narocnou praci a navic jeste pomerne casto jezdi na sluzebni cesty do zahranici, ale po mem nastupu do prace se musel zacit trochu vice podilet na peci o deti. Pokud to jde, veze alespon jedno dite do skolky (mame jedno dite v nasi vesnicke skolce a druhe v hlavnim meste, kde oba pracujeme) a alespon jedno vyzvedava. Domluvili jsme se, ze nebude zapinat pocitac ani TV nez budou deti ulozene (kolem 20.00), protoze jinak je s nami jen fyzicky. Vecer deti ukladame na stridacku a o vikendu kazdy jeden den vyspava. Jednou tydne chodi pani na uklid, dela vse krome prani a zehleni. Zehlim jen to nejnutnejsi a ze zasady nezehlim manzelovi kosile, uz takhle tomu obetuju jeden svuj volny vecer tydne. Tesim se, ze si koupime susicku a nebudu zehlit uz skoro vubec. Snazime se obcas dat deti k babice a nekam jit jen sami dva, strasne moc to pomaha. Cim jsou deti vetsi,tim je to lepsi. Taky jsem perfekcionistka a kdyz vidim, jak manzel dela nektere veci, nekdy se neudrzim. Vim, ze je to muj problem a blbiny se po nem snazim neopravovat. Jenze nektere veci proste na nem nechat nemuzu (napriklad neni v noci schopen vstat, aby dal diteti ATB, proste se nevzbudi anebo se vzbudi, ale je tak mimo, ze necha ATB, ktera maji byt v lednicce stat na lince atd.) Ale zase verim tomu, co mi nekdy rika: ze ja se tak angazuju, tak se detem venuju, ze on ma pocit, ze uz je tam zbytecnej. No a pak sem tak vystavena, ze uz mi nezbyva cas na nej. Pracne hledam rovnovahu mezi detma a jim, snazim se mu ted vic venovat, snazim se k nemu chovat mileji, snazim se, aby nas sexualni zivot byl lepsi a musim rict, ze i on se pak vic snazi. Je to proste vsechno hrozne provazany a po case se z toho stava takovy zacarovany kruh a vypada to, ze z toho neni cesta ven. Ale je, jen to chce si spolecne domluvit nejaka pravidla a snazit se je v ramci moznosti dodrzovat.
Odpovědět