Re: Společné bydleni aneb jak se nezbláznit

Uplně přesně chápu jak to myslíš, mám doma to stejné , jen tu mám tchýni a pratchýni. Ty dvojčátka mám taky. Na dveře už jsme si dali kuličku. To je pořád samé a čepičku jim nedáš a kam jdete, kdy příjdete, kde jste byli. To nemluvím o tom když holky začly řvát kvůli čemukoli tak už tu tchýně byla co se stalo a utěšovala je i když třeba jsem jim něco zakázala a utěšovat rozhodně nepotřebovaly. Nebo různé otázky co vařím a co peču, nošení jídla a buchet protože se ji zdálo že peču málo. Peču tak 3 x týdně. No být tebou tak se fakt zamykám. Upozornování nepomáhá ani nenápadné ani nápadné! Manžel to řešil hodněkrát. Pomohlo to tak týden.