Re: Lékařka jako pacient

Žluťásku, a zajímavé je, že ta cesta k respektu a naslouchání opravdu není v tom pokořit se a poslechnout, a ani pohádat se, ale prostě mít přehled, informace, o informace si asertivně říkat, prostě tu respektující komunikaci apriori očekávat. Jsou tedy jedinci, kteří jsou už tak do sebe zahledění, se kterými to fungovat nikdy nebude, ale těm já nakonec nikdy nebudu důvěřovat ani jako odborníkům, takže pokud to jde, od těch prostě dál, stejně bych jejich léčbu nedovedla s důvěrou přijmout (konkrétní zážitek mám s jedním věhlasným ORL lékařem, dodnes si myslím, že existovalo spousta jiných způsobů, jak u dcery tehdy postupovat, zvlášť když se u stejného problému později osvědčily. To byl vlastně druhý nechutný příklad citového vydírání, okořeněný ještě despektivním "no ale vy jste matka, vy si to musíte rozhodnout" s podtextem "co mám dělat, obejít vás bohužel nesmím").