Telefonát se synem - šílené chování vedoucích na táboře

Všem hezký večer,
potřebuju se vypovídat, jsem strašně naštvaná a zároveň mám strach.
Syn tráví tento a příští týden v táboře Mash u Trutnova. Zná tam několik dětí a sám chtěl po propagaci tohoto tábora u nich ve škole jet. Už při odjezdu dětí na tábor se mi přístup nelíbil. Umaštěné, naprosto neupravené "slečny" převzaly dokumentaci, děti nepřivítaly, prostě nic, jen je usadily do aut a pokuřovaly na nástupišti.
Telefon děti mít neměly, takže komunikace je o to těžší. Do tábora jsem volala již jednou a se synem nemluvila, protože teď dělají to a potom tamto. Nyní mě trochu děsí počasí, protože děti spí ve vojenských stanech a už prakticky 24hodin prší, chtěla jsem se zeptat, jak to v tomto počasí zvládají a vynutit si rozhovor se synem, protože jsem slyšela od rodičů jiných dětí, že brečí a chtějí domů. Můj syn není žádná bábovka, loni se mu na jiném táboře moc líbilo. Vedoucí, nebo kdo to byl, protože se dáma ani nepředstavila ho ještě nabroušeným hlasem upozornila " a né že budeš brečet", což mě udivilo a pak mi spadla brada. Syn mi vyprávěl, že si musí kupovat pití, že vedoucí strašně sprostě nadávají, že jednomu klukovi vynadali do debilů. Šok. Že bude strašně moc hodnej, když ho odvezu domů, že jeho kamarád taky pořád brečí. Že to strašně pomalu utíká, že si jich nikdo nevšímá atd.
Mluvila jsem s ním v 18hod, zasedla k pc a našla mnoho jiných negativních recenzí. Napsala jsem na jedinou emailovou adresu provozovatele tábora a požádala ho o vysvětlení, ale stejně mám nedobrý pocit a nejraději bych pro syna jela. Prý rodiče ani nevpustí do tábora. Co byste dělaly/i vy? Omlouvám se, pokud je to zmatečné, vztek mnou třese.