Re: Co ještě není a co už je týrání dětí

Tak na mě to působí dojmem, že pořád čekali, jak se situace vyvine (když otěhotněla, nevěděli, jak situaci řešit, pak čekali..) a ona se nevyvíjela.
Nevím, kde žili předtím, ale paní tvrdí, že v tom bytě byli jen dva roky (staršímu chlapci jsou tři). Paní na mě působila takovým zvláštně klidným dojmem, skoro jako by tu situaci vymysleli s mužem sami. Děti nechtěli (paní mi připadá citově plochá, až nenormálně, vše řeší velmi racionálně), možná pro ně bylo i jednodušší nechávat je doma a neřešit "zbytečnosti". Možná přemýšleli, jak se jich "zbavit", přičemž racionálně pro ně chtěli jen dobré věci a v cizí výchově by jim bylo líp. Tak je třeba napadlo, že když žena zavolá na policii, že se s mužem pohádali, tak jim děti stát vezme (zdála se mi celkem normálně inteligentní). Vymysleli si historku, že je chránili před systémem, že nesouhlasili s očkováním (velmi oblíbené téma posledních let).
Situace vyřešená, děti jsou v dobrých rukou, tudíž se jich zbavili s "čistým svědomím".