Re: Jak v klidu řešíte spory sourozenců a zlobivé děti?

Musím říct že jsem moc překvapená všemi reakcemi, se všemi totiž souhlasím-vy ženský asi taky máte fakt děti?!!!
Za prvé-v době oběda se nad nějakým magnetem nediskutuje-zabavit a obědvat (já osobně bych toho ještě lehce využila, že magnet dostane ten kdo bude první po jídle-nefer ke starší, ale účinné pokud nechtějí jíst). Magnety příště kup rozhodně dva a to že mladší poprosí neznamená, že musí starší půjčit. To je krajně nefer. Navíc pokud po prosbě začne malá řvát a vztekat se, tak bych se rozlobila spíš na tu mladší než na starší. Domáhat se něčeho tím, že začne řvát a ty jí vyhovíš...to si na sebe šiješ pěkný bič....
Co u nás bylo zlomové(to byl mladší syn ještě menší než 18m), když jsem se začala k oběma dětem chovat "stejně". Původně to teda bylo pouze kvůli starší dceří, aby neměla pocit že bráchovi všechno projde(zdálo se mi, že začíná žárlit a být ulížená) Takže když "měli nějakou neshodu" tak jsem nejdřív domluvila dceři a pak se otočila i na malého a taky mu "jako" domluvila. Že se mají domluvit atd... A pak jsem zůstala s pusou dokořán, protože on moooc dobře věděl co mu říkám, najednou přestal hrát divadlo jak trpí, otočil se a šel si po svém. Pak se o dost změnilo jejich chování, já si začala víc dávat pozor a zjistila jsem, že starší ségru pěkně provokoval a občas asi i bouchl, a pak začal sám "trpět" a čekal že dostane ségra. Když mu to přestalo procházet tak byl najednou klid. Začali si spolu mnohem víc hrát a já nechápala... Což bych řekla teda podle tvé modelové situace, že může být i u Vás. Mladší sice poprosí, ale když ji to neprojde tak začne řvát(ona malinký chudáček) a je vítěz!!! Dostane co chce. Starší pak je ublížená (skoro bych řekla že právem) a mladší je celá spokojená a příště to zkusí znovu. No a starší malé příště tím pádem určitě nic nepůjčí, i když si hezky řekne, protože je na ni naštvaná.
Jo a co se týká jídla, tak to je boj na dlouhou trať. Občas do nich oběd zmizí jako pára nad hrncem a já nechápu a jindy je to boj mezi mými nervy a jejich tvrdohlavostí...(no hádejte kdo vyhrává...)
Ale jinak, všechny tady rozumujeme, jak jsi to měla řešit, protože máme odstup a klidnou hlavu. Ale každá jsme už určitě mockrát jednaly nespravedlivě, protože ty naše zlatíčka jsou prostě někdy na zabití. Takže to chce hlavně klid a tak si to nebrat.... Bude líp.