Když mi nedáš čokoládu, nebudu s tebou kamarádit

Mám dceru, 4.5roky. O víkendu jsme měli návštěvu, holčička o půl roku mladší sei s dcerou hrála. A celkem precedentní situace, kterou bych ráda slyšela okomentovanou od nějakého RaR fanouška (praktika): Holky si hrály, já stála vedle. Dcera měla takový ten velikonoční kalendář (tj variace na adventní, kdosi jí ho donesl, celkem hnus, ale tj vedlejší). Kamarádka po ní chtěla, at ji dá čokoládku-dcera dala. Kamarádka chtěla další-dcera dala. Kamarádka chtěla třetí, dcera-že už nedá, už dala dvě. Kamarádka íká "když mi nedáš, už s tebou nebudu kamaráddit". Dccera posmutněla, chvíli přemýšlela...a dala. Nechtěla jsem se mezi holky míchat, nijak jsem v té chvíli nekomentovala...
Jak byste vy postupovaly?
1.zasáhly nějak-jak?
2.nechaly tak?

Já teda nezasahovala, ale pak jsem to v posteli večer s dcerou rozebírala, že ten druhý to nemyslí vážně, když takovou věc řekne, popř. i kdyby myslel, "kupovat" si někoho nemá smysl-nejde o přátelství a bla bla...
Asi mi jde o to, jestli v případě, že jste svědky situace, kde vaše dítě zakouší trochu "křivdu" to komentujete/řešíte s ním/ necháte, at to vyřeší samo? Díky za případnou reakci, jdu do školky pro hlavní hrdinku