Jak s respektem na 4letého neposluchu?

Chtela jsem se optat, synek je dysfatik, rozumi, IQ ma v norme, ale je zoufale neposlusny.
Jsem z nej nekdy na mrtvici - nedokaze dodrzovat hranice, ac vi, ze se to nedela.
Priklad > vysvetluji mu, ze musim jit pryc, mam nepravidelnou praci. Nejdes, nepujdes pravi. Musim jit, tesim se na tebe a az se vratim, neco pekneho si precteme. Dite urazene odejde a v sestrine pokojiku se vykadi doprostred koberce.
A pocurani se pouziva jako standardni nastroj, kdyz ma pocit, ze nedelam, co chce.
Dokaze si veci vynucovat jakymkoliv zpusobem a pro me je to vycerpavajici boj kdo z koho. Vysplhal se nepozorovane v kuchyni do horni skrinky a snedl oplatku, i kdyz vi ze on i vsichni je muzou jist jen po obede a kdyz ji. (dobre, pul dal bratrovi, to mu davam k dobru). Drive jeste utikal nebo splhal na stromy a nesel sundat. Nebo se sebral a z hriste se v klidu vydal domu asi pul kilaku domu a ja ho pak hledala jako silenec. Nebo se v restauraci na zahradce sebral od stolu a sel si hrat, za minutu nebyl k nalezeni. Proste se schvalne schoval do stromu, at ho hledame, ja uz silela, ze ho nekdo odnesl. A vrchol, na letisti v cizine, kdyz jsem neco vyrizovala u prepazky se sebral a odesel nepozorovane jinym tubusem do ciziho letadla. Malem jsem dostala infarkt. Psycholozka to povazuje za volnou vychovu, ale ja mam pocit,ze se snazim, aby dodrzoval pravidla i aby mel dost acasu pro sebe a jsem z nej nekdy na nervy. Jinak je ve skolce bezproblemovy.