Kdyby se kazdy staral sam o sebe, bylo by lip

Bohuzel v nasich koncinach to mame nastaveny s tou peci jak rodice-deti, tak pozdeji deti-rodice, hodne blbe. Vyplyva to asi jak z historickeho dedictvi (dospele deti bydleli u rodicu v jednom dome), tak i z ekonomickych (seniori nemaji penize na to, aby si zaplatili kvalitni peci). Na jednu stranu je u nas dost bezne, ze se rodice staraji o sve deti i kdyz je jim 30, 40 a vic, utrhuji si od ust i v duchodu, aby detem a vnoucatum neco cpali. Pak samozrejme ale sami nic nemaji a automaticky chteji, aby se o ne ty deti postarali. Az doted dobre, pokud si to deti uvedomuji. Ale kolik pak mame smutnych pripadu, kdy obetavi rodice skonci v DD a pes po nich nestekne. Dle meho nazoru mnohem lepsi by bylo, aby rodice ditko podporovali a vychovali do dokonceni skoly a pak at se deticky staraji, splaceji hypoteky a vydelavaji. Rodice at si setri na dobu stari a pak at si sluzbu zaplati a ne aby ji zebrali po svych detech (kteri dost casto maji svych starosti dost). Pak by i vztahy v rodinach byly mnohdy lepsi, protoze tyhle starosti vzdycky rodinu rozkmotri a kazdy ma pak svoji pravdu, ze on se stara vic, ten min, ten bude dedit tohle a ten zas toto. Ja osobne svym detem krome vzdelani nic davat nehodlam, ale ani mi jednou nebudou muset utirat zadek. Bud me uspory padnou na pomoc cizich lidi, nebo budu zdrava babca a deti jednou budou dedit.