Re: Mrzí mě, že jsem líp nedokázala využít dětství dcery

áno, mám podobnou zkušenost, mívala jsem i dost výčitky, ale Br ono je to vážně tak, jak už tu zaznělo. Ve finále je prostě nejdůležitější, aby dítě vědělo, že jsi tu ro něj, pomůžeš mu, postavíš se za něj, prostě jsi z něj nadšená miluješ ho ať je jaké je. To je totiž to, co Tobě asi rodiče nedali. Myslím si, že tohle je to důležitý. Jo, neúplná rodina není přesně to, co by máma pro svý dítě chtěla, ale když se stane, je dobrý dítěti ukázat, že život tím neončí a člověk má hodnotu sám o sobě a ne jestli má/nemá manžela ( tady totiž vznikají ty závislosti - budu hodná holka, jen abys mě měl rád

Hele fakt si to něj moc nevyčítej, prostě se stalo, teď ještě dotáhnout do konce to co je třeba a máte s dcerou ještě x let, než vyletí z hnízda. To stojí za to se z toho těšit, ne? Užívat si, jaká z ní roste slečna a úžasná mladá žena ...

jako jasně, spousta toho co se stalo se dá litovat, jsou věci, které mrzí a můžeš si říkat cobykdyby, ale to se už prostě nedá změnit, je potřeba se dívat na to, co je TEĎ . Ono totiž to zkoumání minulosti strašně odebírá energii.

Přeji hodně radosti z dcery, nezapomeň, že ženy jsou od přírody životaschopnější a ona je jistě úžasná, když ji podpoříš , dokáže moc.