Re: Vztek a záchvat se sebeubližováním - 5-ti leté dítě

No pravda je, že mrtvýho brouka jsme nezkusili, takže díky za tip na zítřek. Jinak tedy zkusím zítra, až bude v pohodě, s ní promluvit a uvidím. Buď řekne, že neví nebo z ní snad něco vypadne. Ještě k tomu respektování a slovu NE. Není to tak, že jí nechám sama určovat, co bude a nebude dělat. Spíš jde o rozhodování typu - budeme hrát člověče? Když řekne, že se jí to nechce hrát, tak jí nenutím a najdeme jinou činnost, kterou si vybere. Jinak ví, co musí, co se sluší a co ne, je jinak vzorná, sama si myje ruce, čistí zoubky (ještě mi to připomíná, když jsem utahaná a chci to ošulit), poprosí, poděkuje, pozdraví, je fakt jinak vzorný dítě. Inteligentní. Není hloupá, ale někdy si na to hraje. A ještě začala odmlouvat. Nechci, nebudu, nepůjdu, neudělám....asi je to jen období vzdoru? A zkouší naše reakce? Trochu zazlívám manželovi, že jí rozmazloval (a ještě pořád se tomu nenaučil bránit)....například je samostatná, ale jak přijde taťka domů, tak to začne. Neumím se oblíkat, chci být zase miminko, chci pomoct, nezvládnu to sama, až se to nakonec zvrhne v jekot, protože manžel jí to nejdřív žere a potom vidí můj pohled a snaží se přitvrdit a odmítne jí posluhovat a to bude u nás asi chyba. Jdu si s ním teď zase promluvit. Ona přesně ví, že on se z ní může pokakat. Mě má ráda a sama s ní nemám problém. Ještě mě napadá, že to vlastně dělá od té doby, co je manžel doma, má dovolenou...takže se jdeme zase hádat. On to nechce pochopit, že dítě moc dobře ví, co na koho zkoušet a kdo mu to baští a ke komu si to nemůže dovolit......co myslíte?