Re: Matky s handikepem

Půl roku jsem se starala o paní se svalovou atrofií ve značně pokročilým stavu.Sama by to teda nedala, ale podpora rodiny a její velký CHCI dokázalo hodně.Chlapečkovi v té době byl rok a půl, a fungovalo to tak že když jsem ráno přišla, vypravila jsem je ven(chlapeček jezdil s mamkou na vozíku)Když šli dál musela jsem samo s nimi, mezi barákama to zvládli sami, já zatím uvařila.
Mamka si po jídle chlapečka uspala, šli spátspolu, já mezitím uklidila a pak přicházel její tatínek a dostaral se on.Teď je chlapečkovi 7, je to moc spokojený a šikovný dítě
Musela jsem toho nechat, ač nerada.Tahat se s maminkou na záchod a do vany byla fuška, moje tělesná konstituce při vejšce 156 cm není na tohle stavěná a paní si nemohla platit dva lidi-jednoho pro sebe a druhýho pro chlapečka...