Re: Když se žena děsí rozpadu rodiny, ale s mužem je to k nežití

Velbloudí já bych zkusila normálně fungovat bvez dotazů, bez výčitek a dalšího rozebírání, ať zkusí muže vnímat jako podnájemníka a funguje samostatně, říká se tomu žít po svém, dá tomu nějaký svůj vnitřně ohraničený čas, minimálně půl roku a rozmýšlí v klidu co dál, ale do svých plánů už manžela nezahrnuje, osamostatnit se duchovně od něj, ale nepodávat žádost o rozvod, pak si to za půl roku nechat v klidu bez emocí projít hlavou a bez dalších souvislostí se rozhodnout, jak dál

někdy se některý chlap i vzchopí a začne se chovat normálně, i muži mají své dny, že, ale to jen pokud ji netýrá, nepije a podobné abnormality