Re: Zpráva ze snídaně

Já teda myslím, že to děti mají nějak nastavené. Starší cca do roka a půl jedl hodně, vzorně, rychle. Pak se něco stalo, a kolikrát mám chuť u stolu na něj zařvat: "Tak hergot ŽER!!" Sní toho strašně málo, jí strašně pomalu. Je úplně jedno, co jí, tempo a kvantita zůstává stejná. Zeleninu i ovoce jí, sladkostem moc nedá. Je vysoký a hubený.

Mladší syn od malička jedl mizerně, do roku a čtvrt se takřka jenom kojil (a i to mizerně - oba kluci cca stejná porodní váha, starší v roce 11 kg, mladší 7, 5kg). V roce a čtvrt přešel rovnou na gulášky, mám ten pocit. A jí výrazně líp, než starší, i když sladkostí asi zlikviduje víc. Přesto je malý a hubený.

Můj brácha do 12 let nejedl skoro vůbec a byl strašně prťavý a hubený. Pak začal žrát, začal růst, ale hubený zůstal, takže takřka ve čtyřiceti má 195 cm a asi 68 kg.