Re: Prosba o jiný pohled na můj vztah s tchýní

Oliverko,
tchán byl v době seznámení s manželem fajn mužský, bavič co těžko někoho pustil ke slovu. Ale semlel ho nějak věk, najednou během pár let je z něj chlap bez zájmu o cokoli krom televize, když se zeptáš, co chce k jídlu, je mu to jedno, všechno mu je jedno... Od doby, co se asi rok před manželovou nevěrou rozvedl manželův bratr vyhořel úplně.
Když ta tchýně odešla k sousedce a nechala mne u nich samotnou, tchán prošel skrz kuchyni, kde jsem seděla do obýváku, beze slova zavřel dveře a pustil si telku. Pak to vysvětlil, že mne nechtěl rušit. Podotýkám, že jsem seděla sama v tichu v prázdné kuchyni, totální nuda. Ale on se fakt tak chová, ignoruje všechny.
Tchýně nikdy moc nemluvila, spíš jsme ji vždycky s manželem hodnotili, že je vedle táty uskřípnutá a bylo by fajn ji někam vytáhnout samotnou. Ale když jsme to udělali, zjistili jsme, že jiná nebudude.
Já když jsem tam začala jezdit, tak jsem cestou domů brečívala, protože tchýně mi pokaždé dala na stůl stoh časopisů, abych si četla (teď naposled mi nedala ani ty )a vlastně se se mnou nikdy skoro nebavila. Zkoušela jsem třeba pomoct s vařením a tak, ale bylo jí to dost nepříjemné, tak jsem se omezila na nádobí. Mám tu smůlu, že moje skoro tchýně od bývalé lásky byla úžasná a ten kontrast byl tenkrát bolestivej.
Manžel mi vždycky říkal, ať jsem klidná, že k exmanželce byla stejná.
A třeba manžel když děti spaly a byl s mámou u nás sám (já v práci), tak jí říká: "mami, pojď si promluvit o tom, co jsem udělal" (asi 3 měsíce od provalení nevěry) a máma mu odpověděla: pusť mi z PC Cesty domů, já je včera neviděla a sama to neumím... A už mu nedala prostor.