23.4.2013 15:30:51 Dari79
Dvouleté děti a disciplína
Umí (uměly) vaše dvouleté děti dodržovat disciplinu? - nevím, jak líp to napsat...
Začali jsme chodit do nového cvičení.
Do předchozího kurzu jsme chodili od jeho cca 5ti měsíců, postupně do vyšších skupin, ale se stejnou cvičitelkou a v podstatě se stejnými dětmi. Cvičení měl rád, prostředí, děti všechno. Forma cvičení byla volná, děti nikdo "nenutil" se zapojit, když chtěly-cvičily, nebo se dívaly jak cvičí maminky a ostatní děti (kolo-kolo, zlatá brána atd., nebo do říkánek, přelízání překážek - opičí dráhy a tak), nebo si hrály s těmi cvičebními pomůckami. Moc se nám tam oběma líbilo, paní cvičitelka ale z osobních důvodů kurzy ukončila, přešli jsme jinam.
No a nové kurzy jsou opak těch starých:
je to v malé místnosti, kde není po stranách místo na "volnou aktivitu" dítěte, které se zrovna zapojit nechce, nejsou tam ani žádné "hračky" - cvičební pomůcky (míčky, vařečky, obruče...) paní cvičitelka vždy přinese a pak zase odnese (děti musí odevzdat). Všechny děti "musí" cvičit -tj. dělá se kolo-kolo, tak se dělá kolo-kolo -když dítě samo nechce chodit, maminka ho má na ruce a chodí s ním. Ve starých kurzech jsme básničky nebo písničky říkali my, tempo atd. jsme tedy mohli přizpůsobit dětem, tady písničky hrají z CDčka, tj. je daný rytmus...
Nechápu:
je tam 10 dětí, shodou okolností 9 holčiček a 1 náš kluk (nový, na toto nezvyklý).
9 holčiček poslušně ťapká, poslušně se točí, poslušně odevzdává hračky (pomůcky) po skončení písničky, poslušně sedí maminkám na klíně, když s nimi maminky cvičí... - když jsem je sledovala, nemohla jsem se ubránit dojmu, že jsou na pečlivě nacvičené spartakiádě.
Náš kluk - nechce dělat kolo-kolo, chce lézt po lavičkách, které jsou okolo stěn, chce čmárat do sešitu paní cvičitelce, chce mačkat čudlíky na CD přehrávači, chce si hrát s balónkem dýl než jednu písničku a řve jak tygr, že mu ho musím vyrvat z ruky a že paní to odnáší do vedlejší místnosti a cpe se tam za ní. Prostě - není tam prostor na to, aby si mohl dělat, co on zrovna chce, takže řve, že ho nenechám to dělat, řve, že si nemůže hrát s tím, co mu paní před pár minutami dala do ruky... Závěr - z kurzu jsem ho odhlásila,ale při žádosti o vrácení peněz za kurz (byli jsme jen 2x, předplacený kurz asi za 800,- Kč) paní cvičitelka řekla, že je to náš problém, že se jí tohle za 15 let vedení kurzů nestalo. Jo - když se rozeřve, musíme tělocvičnu opustit, jít se "uklidnit" do šatny, až přestane plakat, můžeme se vrátit. Tj. 1. hodinu jsme strávili v šatně asi 50% kurzu, druhou hodinu asi 75%. Ríša tam byl nadšený, tam jsem ho nechala lézt po lavičkách, s ukradeným balónkem (který měl vrátit) si tam hrál atd. Hudba tam byla slyšet potichu, takže mi tam předvedl i ukázkové kolo-kolo (děláme doma i na starém cvíču, on to umí!).
Co na mém místě byste dělali? Umí Vaše děti plnit pokyny tohoto typu? Jak vypadají VAše cvičící kurzy? Co si o tom myslíte?
Doprčic, kdybych ty holky neviděla, tak bych si myslela, že paní cvičitelka je voják z povolání a moje dítě naprosto normální a ona je debil, že ho nutí k něčemu, co nemůže zvládnout, ale jakto, že všichni ostatní jsou schopní tu spartakiádu odcvičit?
Odpovědět