Re: Co s takovou mámou/babičkou?

abigail.. ale mě napadlo to stejné, jestli není úča.. ne že by takové úči byly všechny mám i kamarádky učitelky a jsou moc bezva a mají šikovné a chytré a velice samostatné děti..
ale synova úča, co měl od 1. do 5. té třídy tak byla něco podobného.. s dospělými mluvila jako s dětmi.. má jen jednoho syna a je velice )úzkostná, ještě teď ikdyž už je dospělý ho doprovází prakticky všude.. mě to neskutečně vadí, když se někdo k dospělým takto chová a i mi vadí, když někdo neustále okřikuje děti, že todle nesmí.. a tak..
moje mamča to občas taky dělá, když jsme třeba byli před dvěma rokama v chorvatsku a ona byla s náma.. tak měla tendenci pořád napomínat syna 9, ať dává pozor na silnici a tak.. přitom on je moc šikovný, ona to ví.. jenom prostě měla strach, chodili jsme po silnici na pláž... ale jinak je nenapomíná a nás taky nijak jako děti nepeskovala.. všichni jsme tři velice samostatní jedinci.. byla velice milá a láskyplná maminka a teď je i babička, to byla jen výjimečná situace.. permanentně by mi to ale musím říct hodně vadilo.. bohužel tedy pokud nechceš rušit vztahy...a s mamkou se mluvit nedá (ikdyž to s tím ráda, vidím jako vélký úspěch - tak bych možná ještě promluvení zkusila) tak vidím jedinou možnost, vysvělit to dětem (nepíšeš jak jsou staré), že babička to prostě nemyslí špatně, že má o ně jen strach a že je má moc ráda a že to prostě jinak neumí dávat najevo