Re: Dominantní rodič, který poznamenal vývoj dítěte až do dospělosti - znáte z okolí?

Jo, třeba sousedka, kamarádka, dcera matky-generála, pro kterou vždy muselo být všechno perfektní, myslím, že nechválila (dobré bylo samozřejmě, špatné se kritizovalo), a pořád se snaží získat matčino uznání, ovšem způsobem, který se nebezpečně blíží chování její matky. Její matka to přenáší i na děti - na jejich školní výuku - "samé" jsou pro ni samozřejmostí, později výběrová škola, vysoká atd.

Bratranec - obyvatel mamahotelu (nejstarší ze čtyř dětí), ovšem není to povaleč, co mu matinka jen podstrojuje, spíš závislý na bezpečí domova ztělesňovaného matkou. Otec býval poddajný, dlouhodobě nezaměstnaný, později se sklonem k alkoholismu. Bratranec je chytrý, sečtělý, ve společnosti příjemný, hraje na kytaru, vydělává, ale např. přimět ho k návštěvě dá vždycky spoustu přemlouvání a někdo musí jet spolu s ním, jen tak sám se nevypraví. Vztahy se ženami: děsná ostýchavost. Bratrancova odpověď na otázku, zda chodí s holčinou, okolo které se točil v té době už nejmíň půl roku, dělali spolu výlety, docházel k nim na obědy atd.: "Na 70% jo."

Moje babička z máminy strany byla taky generál, matčina starší sestra byla moc hodná, ale taková potlačená, vdala se za muže, který měl spoustu kladů, ale byl dominantní, a například pro svoje děti viděl jako jedinou možnost partnera ve stylu tzv. dobré partie. Tj. pro dceru viděli jako vhodného rozmazleného synáčka z "dobré rodiny" a mrzelo je, že se rozešli, partnera, kterého si vybrala sama, se snažili vyštípat. Jejich syn se navzdory tomu oženil s moc hodnou, takovou přirozeně veselou ženskou, kterou rodiče nikdy samostatně nepozvali (na společné oslavy, narozeniny atd., samozřejmě přišla, ale mimo to jakoby neexistovala).

Moje máma byla o 11 let mladší než teta, na ní se to tolik neprojevilo, ale taky třeba usilovala o perfektnost v péči o domácnost (za socialismu to znamenalo pracovat, dobře vařit, šít oblečení atd.), až se jedno málem zhroutila. Taky neuměla dlouho - do pozdního věku - dost dobře říct ne: takový ten typ, o kterém lidi snadno zjistí, že je ochoten z poctivosti udělat jejich nepořádnou práci za ně pořádně, a navalují mu pak další a další práci.