hele,

nebudu ti popisovat, co můj mozek dokáže samovolně produkovat za scénáře , kldyž nemám děti pod kontrolou.
Snažím se, aby je to nijak neomezovalo, jezdí na tábory,výlety, k prarodičům a tak, ale já fakt mám někdy, hlavně v noci, fakt stavy, že si říkám, že už je nikam nepustím:))).

No jo no, mám na toto téma i úzkostné sny když jsou normálně , takže se chodím dost často v noci pak přesvědčovat, že normálně lěží v postelích a vš je OK - a předesílám že už to nejsou žádná malá miminka, ale školáci, všichni tři.

Rozumím ti, ale podle mne je to tvůj problém a nemělo by top dítě moc omezovat, aby nakonec z něj taky nevyrostl pytlík nervů.