Re: Kompenzace dětských rysů

Nevím, to neumím posoudit. Každopádně dítě k nám nespadlo ve svých deseti letech, žije s námi od narození a denně se řeší problémy. Tudíž - pokud mám dítě, které se snadno rozčílí a nedokáže přemýšlet a rovnou útočí, tak ho budu vychovávat tak, abych pochopilo, že tudy cesta nevede a nebudu ho vystavovat situacím pro něj stresovým - třeba pískoviště plné dětí, kdy jedno bere věci druhému. Budu mít strach, že až některé dítě vezme tomu mému autíčko, že ten to neustojí a než zasáhnu, řachne druhé dítě bez rozmyslu po hlavě prvním, co má po ruce. To ovšem nemluvím o devítiletém - tam hrozí výbuch zuřivosti při hře a bohužel - musí zasáhnout ti, co tam jsou. To má můj mladší syn, i když už bezhlavě vztekle nemlátí ostatní, tak se stáhne a je uražený /taky nic moc/. Psycholožka řekla, že se nedokáže ovládnout, ale že až dozraje jeho nervová soustava, vypořádá se s tím líp. Takhle musíme čekat, až ho to přejde, i když to trvá 2 dny.