Re: Kompenzace dětských rysů

Měla jsem s manželem debatu, kdy on tvrdil, že dceři (11 let, asi AS) moc pomáhám, konkrétně s domácími úkoly a přípravou do školy. Odpověděla jsem mu, že jí pomáhám, protože ji nemůžu nechat na holičkách, vždyť jsem její máma. Na to on, takže to asi dělám kvůli sobě, svému dobrému pocitu.
Evidentně nic nepochopil. Odpověděla jsem mu, že tím, že jí pomáhám, předcházím dalším problémům, které by mohly nastat, kdybych jí nepomáhala.

Myslím, že na tvou otázku na konci (Nebo je kompenzace dobrá a přirozená a naopak nutná, aby dítě mělo stabilní prostředí a zbytečně se nevysilovalo situacemi, které teď ještě nezvládá?) je jediná odpověd ano.

Mimochodem jak je to dlouho, co jste u paní Krejčířové byli? Pokud je to už delší dobu, tak možná teď by to na diagnózu AS už bylo (pokud o diagnózu vůbec stojíte), protože u AS jsou s věkem ty "rysy" zřetelnější.