Re: Devčatka?

Sáro, to jsi dobrá Já na sport moc nejsem, běh už vůbec ne, ale v červnu už jsem se na sebe nemohla ani kouknout, takže nastoupila rychlá chůze a cyklistika, jídelníček jsem vyladila na stobklubu a 7 kilo je dole a kouknout už se na sebe můžu, dokonce i ve dvoudílných plavkách. Ještě 3 kila bych ráda zrušila a misi "hubnutí" tím ukončila. Tak uvidím, jak to půjde v praxi.
Práci nemám (taky mě bohatě vyplatili za to, že už tam nepolezu) a není divu, protože ji hledám jen velmi okrajově, mám hrůzu z nějakých pohovorů, úplně se mě zmocňuje panika jen na to pomyslím. Asi bych se měla po tvém vzoru vzchopit a zapracovat na tom třeba i s pomocí psychologa, ale já jsem takový odkladač. Takže jsem z toho sice na nervy, ale nijak to neřeším, ono nám to takhle celkem vyhovuje. Nárazově něco vydělám, ale tomu se nedá říct práce.
Kač, v rodině mám jasný příklad toho jak to dopadá, když se něco řeší alkoholem, takže tímto směrem se vydat nehodlám, hulení mi způsobuje nepříjemné pocity a AD jsou na předpis. Jednou už jsem byla k psycholožce objednaná, ale zbaběle jsem to zrušila. Představa, že cizímu člověku o sobě vykládám mi dělá hůř, než když zůstanu doma a udělám si kafe. Blbý, no, takovej začarovanej kruh. Takže furt potřebuju ten impuls...
Co Ondrášek, jak zvládá(te) epi? Doufám, že se ji podařilo alespoň jakžtakž stabilizovat.(To je tak jediné, co jsem tu před časem pochytila)