Rok a půl plánoval budoucnost a pak vycouval

Potkala jsem skvělého chlapa. On ženatý, já vdaná. Znali jsme se 13 let, pracovala jsem v jeho firmě. Nejdřív jsme si začali jen psát, povídali si, já byla v manželství nespokojená/18let víkendové manželství/, jeho manželství též nebylo právě ideální. Pak jsme se zamilovali a začali plánovat rozchod s dosavadními partnery a společnou budoucnost. Scházeli jsme se rok a půl, všechno bylo krásné, on tlačil na to, abychom co nejdříve byli spolu. Nakonec jsme se dohodli, že doma všechno řekneme a začneme od letošního roku spolu. Doma manželce sdělil, že se s ní rozchází, nicméně druhý den, když jsme se sešli mi řekl, že vše vzal zpátky, protože jejich děti/19 a 24 let/to špatně snášely a brečely. Tak se prý manželce omluvil a mě řekl, že počkáme půl roku, až dcera odmaturuje.
Asi po 14 dnech se ale od manželky odstěhoval, prý definitivně. Opět začal plánovat společný život se mnou. Já jsem se na to rozešla s manželem, podali jsme žádost o rozvod.
S přítelem bylo vše ok, ještě o víkendu se mnou plánoval společné bydlení, vybavení bytu, dovolenou. V neděli večer mi napsal, že se sešel s manželkou a měl takové divné řeči...Že je zoufalá, že uvažoval že by odešel od nás obou, jestli moc nespěchám na rozvod s manželem atd. Pohádali jsme se kvůli tomu a v pondělí mi suše oznámil, že se se mnou rozchází, protože jsem cholerická, nedá se se mnou žít, nehodíme se k sobě a víc se mnou nechtěl diskutovat/zajímavé je, že ještě o den dříve mluvil úplně jinak/. Prý už ho nemám kontaktovat, společnou budoucnost pro nás dva už nevidí, ale nemá prý problém s tím, abych pro něj dále pracovala. Hned druhý den jsem dala samozřejmě výpověď. Vůbec si nedokážu vysvětlit, co za jeho chováním stojí, on sám pořád mluvil o tom, jak bude skvělé až budeme spolu, jak se na to těší a pak když přišla ta možnost, realita, tak to absolutně nezvládl.Je mi to moc líto. Podotýkám, že nikdy jsem si s nikým tolik nerozuměla, měli jsme si pořád co říci, společné zájmy, podobné představy o životě, prostě já měla pocit, že tenhle je prostě ten pravý pro život.