Re: Sedmiletá dcera odmítá brýle

Možné důvody:

1) Kecy spolužáků. Stačí jeden a je průšvih - měla by důrazně (a pokud možno preventivně) řešit učitelka. Mně se smáli celou školku, ve škole částečně. Brýle jsem nosit musela, protože jsem bez nich neviděla prostě nic. Nosím dodnes, dávno mi nevadí, ale se spolužáky z té doby se nevídám a když někoho potkám, ani nezdravím.

2) Nepohodlí. Brýle nemusí být jen krásné, ale i lehké, dobře vyvážené, nesmí tlačit za ušima, nesmí padat atd. Jako dospělá jsem objevila kouzlo vrtaných brýlí s obroučkami bez kloubů a jiné už nechci. Stojí to neskutečné peníze, ale já je za to mileráda dám, protože estetický dojem a komfort je nesrovnatelný. Pro malé dítě jsou bohužel asi nevhodné, protože jsou přece jen křehčí (ale pokud se zvolí speciální matriál na skla odolný proti vylamování, tak to není tak dramatické), i když zrovna o sobě si myslím, že bych je bývala už ve škole zvládla, nikdy jsem brýle ani neztratila ani nerozbila.

3) Je konzervativní, co se vzhledu týká. Já jsem strašná konzerva, nikdy bych si na sebe nevzala nic s výraznou obroučkou apod. Čím nenápadnější, tím lepší. Takže buď brýle s tenkými obroučkami, nebo jen půlobroučkami nebo vrtané.

4) Je zvyklá vidět nějak a s brýlemi vidí jinak - sice jakože lépe, ale přesto jinak, což je nepříjemné. Pomáhá je nosit jen chvíli a postupně prodlužovat.

4) Prostě nevidí dost blbě na to, aby jí to stálo za to.