já nedávám děti prarodičům do auta vůbec

A musela jsem to říst opravdu důrazně. Ač jsem opakovaně žádala, aby je do auta nebrali, několikrát se tak stalo. Ačkoli znali můj názor na věc. Trošku to byl i boj o moc, myslím. Ale jsou věci, ve kterých mám jasno a o tohle se nechci přít: mám-li dojem, že to ohrožuje bezpečnost dětí-a to mám hodně-není dle mě moc prostor pro diskusi.
můj otec, tj kapitola sama pro sebe, řídí plyn brzda, několik nehod...
Tchán je takový "sváteční řidič", jede opatrně, ale jezdí málo, cesta kaufland-jejich vesnice. Po městě nerad. Babi tchyně by taky ráda, aby mohli jezdit se starším dítětem, ale já se jednak fakt bojím (reakce tchána jsou prostě pomalé, vím, že jede pomalu a pozorně, ale na silnici je dost nepředvídatelných reakcí, které vyžadují reakci rychlou a bezchybnou.), jednak si myslím, že moje dítě jakko dítě z města návštěvu kauflandu náležitě neocení. Např. výlety vlakem bych ocenila moc, ale to prarodiče nerealizují, jsou pohodlní. Ocenila bych třeba i prostou vycházku po okolí vesnice ale to taky ne... Takže u nás návštěva tchánů=pobyt v domě a na zahradě max....ale neva, i tak si můžou popovídat a jsem ráda, že děti mají prarodiče-. Ono taky nejde nikdy o kdovíjak dlouhý pobyt, cca 1-2dny, ne třeba týden. Tchán má 72let, otec 69. Otec jinak řídí opravdu často a rád, male jízda s ním, tj fakt pro silné povahy. Zcewla objektivní hodnocení několika lidí. Má italské předky a fakt italské geny pro jízdu autem