Re: Vývojová dysfázie, vysoké IQ a škola

Tino tak synovi učení taky jde. Matika výborně, tu má jako nejoblíbenější předmět. Jen ty diktáty , to je jediné s čím mám problém. Tou poruchou učení myslím tu dysortografii, čekala jsem těch dys nebude víc, ale má prý tuhle jedinou. Tím se to teda vysvětlilo. Ty příznaky co jsem si načetla na něj sedí úplně přesně.

Doma navíc děláme ty diktáty, to je zatím jediný způsob který jsem našla, který se to daří nějak vyrovnávat, slova co zná a má troch natrénovaný je pak schopný v diktátu jakž takž napsat.
No a čtení, to mu sice jde, ale kvůli té logo vadě samozřejmě špatně vyslovuje, takže čteme hlavně aby musel mluvit a mluvit. On už na logopedii, tam mluví vcelku pěkně, když se na to soustředí, tak to jde, jediné co chybí je ř. Ale v běžné mluvě tam "sklouzne" k tomu "svýmu", musí mu to prostě ještě přejít "do krve".
A čte asi i dost pomalu, jak se právě musí soustředit na u výslovnost, tak ho to zpomalí a asi i brzy unaví.

Ty kamarády jsem nebyla dlouho schopna odhadnout jak to bude, on je takový zakřiknutý introvert. Ten jeho "kamarád" je rodina ve velmi blízkém intenzivním kontaktu, takže to je jiné než si najít kamaráda někde v kolektivu. V rámci rodiny jsou poměrně velká skupina dětí, ale je z nich nejstarší a staral se vždycky pěkně o ty batolata, tak tíhl k těm mladším. Větších nebo stejně starých dětí, třeba na hřišti, se spíš bál.

Ve školce byly vždy spíš v té dvojici, pak vytvořili silnou trojku když tam začala s nimi chodit jeho mladší sestřička. S tou má taky intenzivní vztah. Tak mně i dost překvapilo že najednou hned v té 1.třídě si našel dokonce několik kamarádů, myslím že minimálně dva opravdu hodně dobré. Do školy se tudíž strašně těší, po prázdninách se nemohl dočkat - na kamarády. Ale i celkově na školu, má většinu předmětů rád.

Takže i tím sociálnem je dán pozitivní vztah ke škole. Zažila jsem si s ním období intenzivního odmítání školky, vč.psychosomatických projevů, tak jsem právě měla dost obavy, a jsem moc ráda že nástup školy proběhl dobře. Kdy jsem tady někdy četla o těch nešťastných prvňácích co chodí do školy s odporem ....

No příští rok mně to čeká zas, to půjde do školy mladší dcera. Ta je sice v některých věcech to samý v bleděmodrým, ale celkově to u ní není tak komplikovaný, je víc "otevřená".