Re: Ani minutu bez dětí?

Moniko, co se tyce mne, chtela jsem deti a byla jsem pripravena se o ne starat kazdou minutu. "Neporizovala" jsem si je kvuli nejakemu delani radosti pribuznym. Kdyby deti chtely u pribuznych byt, tak by tam byly. Chtely byt s rodici, tak byly s rodici, jak to slo. Pribuzni byli vitani a bylo o ne postarano u nas, takze o nejake zvtahy nikdo ochuzen nebyl, kdyz mel zajem. Nikde jsem nepsala, ze neco povazuju za divne, proste pisu, ze povazuju za normal travit dovolenou se svymi detmi a ne je nechavat nekde u pribuznych (=na "potreby" pribuznych nehlede, protoze proste "narok" na ty deti mame my ja jako rodice.
O tech 10 tydnech ucitelskych prazdnin jsem psala proto, ze mi MOJE vlastni deti nevadily ani tech 10 tydnu. Detem zrovna tak nevadilo byt se mnou a delat to, co jsme se dohodly. Na tabory nechtely, travit nekde tydny u babicek taky ne, takze babicka prijela k nam a travila dovolenou u nas, druha nejevila zajem po vychovani svych vlastnich deti, tak tyden netravila. Moje deti nijak netouzily po tom byt umistovany u jakychkoli pribuznych, takze nejake ohledy na "zdravi" pribuznych je uplne mimo.

Nechapu, co je na tom divneho? Ani ve snu by mne nenapadlo nutit svoje deti travit cas s nekym jinym, nez se mnou, kdyz nemaji zajem a neni zadny problem je vzit sebou na spolecnou dovolenou. O tom byla rec.