Re: Matka a alkohol

Ahoj, vsem vam moc dekuju za odpovedi.

Potrebuju si vsechno tak nejak v sobe srovnat...

My mame fajn manzelstvi - tento rok uz oslavime 25.vyroci od svatby - to je des, jak ten cas leti

Ja spis vubec nedokazu pochopit, proc se tak nekdo muze chovat... Proc muj otec je tolik let slepy a hluchy k problemum a kde se v moji matce bere ta hnusna povaha.

Mne se tak pred 2 lety zacali vracet vzpominky. Mozna je to tim, jak moje dcery dorustaji a jsou ve veku, kdy ja jsem potrebovala pomoct a nebyl nikdo, koho by to zajimalo.

Pred tema dvema lety jsem se vecer za tmy a za hnusneho pocasi - lilo jak z konve - vracela s holkama z treninku. Jely jsme autem, normalne jsme si povidaly, proste pohoda - na okno auta bubnovaly kapky deste a ja jsem se najednou octla nekde jinde. Vracela jsem se za tmy ze skoly, v lijaku, citila jsem chlad,vlhko a mela jsem hrozny strach, protoze jsem domu chodila okolo garazi , ktere staly vedle poli, takze siroko daleko nikde nikdo a vsude tma ... Byl to takovy zablesk - jako ve filmu- na chvilku jsem proste byla jinde a o x let zpatky - s autem jsem malem nevybrala zatacku- dost me to vylekalo... Vubec by me nenapadlo, ze se mi neco takoveho muze stat.

Pri pohledu na svoje dcery neumim pochopit, ze by mi manzel lozil domu opily, deti by me prosili at s tim neco udelam a ja bych proste neudelala nic.Ja jsem si treba i prala, aby moji matku prejelo auto kdyz si to sneruje opila na kole po silnici a byl konecne klid...

Dalsi rana byla, kdyz mi matka do telefonu rekla, ze volam jenom kvuli dedictvi ... - pritom jake dedictvi, kdyz jsou oba nazivu To me desne dostalo, nikdy se nezeptala jak se holky maji, nikdy se nezeptala na mladsi, proste nikdy nic... Me to tak rozhodilo, ze jsem nevedela vubec co mam delat. Tak jsem volala kamaradce. Telefon zvedla jeji maminka a ja jsem ji jenom jak dlouho brecela a vzlykala do telefonu a nebyla jsem schopna ji rict, co chci, ze ta si chudera myslela, ze se u nas stalo nejake hrozne nestesti. Tak se mnou byla hodne dlouho na telefonu, protoze jsem ji prosila, jestli si se mnou nemuze popovidat - ona je hrozne hodna a kdyz si potrebuju popovidat s nejakou dospelou zenskou, tak ji muzu kdykoliv zavolat. No a potom jsem si popovidala jeste s kamaradkou, takze jsem se trochu uklidnila a bylo mi lip.

Vloni jsem se s otcem dost pohadala a nejak me uz nebavilo poslouchat a nebo cist, jak jsem byla divna uz od decka, ze jsem jim zkazilo zivot a pod. Tak jsem mu rekla, ze bude lepsi, kdyz zapomene, ze ma dceru a at si uzije svuj krasny zivot s moji matkou. Hrozne se mi ulevilo a rikala jsem si, ze ted konecne uz budu mit klid.