Re: Mamánci a mamahotely - příklady ze života

Eudo, proč tak útočně?
Možná je to fakt nešvar, nekomplikovat si život vážnými vztahy.
Možná prostě je to nový trend, neorientovat "moc brzy" se na založení a starání se o vlastní rodinu.
Ale jasně že je to dobrovolné, nikoho člověk nutit nemůže, i když se těší na vnoučata. To je fakt svobodná vůle těch dětí...ale z mého pohledu - bylo by mi smutno, kdyby tu prostě nebyly další děti, tak jsem ráda, jak to máme.

A mám pocit, že mnozí starší single postupně zjišťují, že jsou čím dál nekompatibilnější s druhým člověkem, čím starší člověk, tím míň se utřepává s tím druhým. To vidím kolem sebe (ale já mám kolem sebe spíš starší single ženy), výjimky jistě existují.

Jistě má všechno to svoje.
Máme ve vzdálené rodině svobodného chlapa kolem padesátky fakt v mamahotelu a je na něj přepsán celý dům, protože je přece chudák sám a neví si rady. Jeho sourozenec má partnera s dětmi, takže ten žádné dědictví nemovitostí nepotřebuje :).

A naše děti se zas do světa vydávají hodně brzy , jestli jim ta partnerství vydrží, samozřejmě nevím. Starší syn i bez partnerky odešel bydlet v 18ti s kamarádem do pronájmu .
Nejmladšímu bude za chvíli taky 18 a taky už bude pracovně činný, tak uvidím, co on, jak u nás ještě dlouho vydrží. Ten teda rozhodně děti taky zatím nechce...ale vlastně nechtěly je ani ty starší, co už je mají .
Myslím, že jsme vychovali poměrně samostatné děti, zatím si docela dobře vědí rady s prací, rodinou, dětma atd...prostě co se životem, je spíš zajímavé, jak protikladné partnery k sobě si všechny vybraly. Ale prostě odcházejí od nás brzy...zdálo se nám, že příliš brzy .