Re: Otčím, který dostal 22 let za utýrání nevlastního syna, zemřel ve věznici .

Tohle není spravedlnost, ti spoluvězni a dozorci (teď samozřejmě jen podezřelí, abych nějakou skupinu lidí předem neprávem neodsuzovala), ale pokud se prokáže, že ho zabili, tak vrazi, nemají právo brát spravedlnost do vlastních rukou, v žádném případě. Ono třeba už jen proto, že se stále dějí justiční omyly. Asi to není pravděpodobné, ale je možné, že on to neudělal.
Trest mi nepřijde ani velký ani malý 22 let, možná by se napravil. Trest není odplata oko za oko, zub za zub. Navíc ti spoluvězni co ho asi zabili, tak co to je, jejich konání. Tak moc je rozhořčilo jeho jednání ? Na svobodě by to udělali také ? Šli a někoho, kdo spáchal byť hrozný zločin zabili ? Je to pochybění i celé vězeňské služby. Oni by si to ti spoluvězni podle mne rozmysleli, kdyby věděli, že budou pak souzeni za vraždu a to bohužel vražda je. A nevidím tam ani polehčující okolnosti, které bych viděla u blízkých utýraného dítěte, kterým na dítěti záleželo (tady asi situace je jiná).Tak jako je pro mne pochopitelné a zčásti omluvitelné chování vojáků, kteří prošli frontou, lidí, kteří přišli o své blízké.. že se pak chovají tvrdě až nemilosrdně k viníkům (a bohužel psychika lidí funguje tak, že i k nevinným). No to je ale zase jiná kapitola.