Diskuze : Hlavní : Týrání a zneužívání

no, dobře,

domluv se s tou druhou paní, aby si všímala a když se to bude opakovat, aby zareagovala a jestli ona nemá odvahu, ať tě zavolá

já jsem ze školy zvyklá vidět ty úžasný maminky, kterým učitel věří, jak se snaží a já vím, co se děje ve skutečnosti

moc bych si přála, aby to bylo opravdu tak, jak píšeš, hlavně těm dětem bych to přála
ale bojím se věřit, se zkušenostmi

Dari, k jakému řešení se nakonec kloníš?

Vážný, takhle rychlé to bylo s tchánem???

Jé, to mám jak manželka 😀. Hezký popsáno. Na povrchu trpělivá.... Já dovedu být nekonečné trpělivá na cizí děti, moje , chudinka, často vybublam. Ale když třeba vidím/ slyším bratry, mohlo to být horší. A bratři jsou taky v globále výborní taťkové mnoha děti. Lepší nervat, o tom žádná, ale jak píšu o ex, ten je vždy kulantni , skvělé vystupování.... A jadyrko nic moc. Raději řev a ryzi srdce, za mě

Jen k té oznamovací povinnosti. Ta nastává, pokud se někdo HODNOVĚRNĚ DOZVÍ, že jiný (třeba rodič) se dopustil nebo dopouští TRESTNÉHO ČINU týrání dítěte (svěřené osoby) § 198.

Nikoli ale trestného činu ohrožování výchovy dítěte a nikoli pohlavního zneužívání (tam je ale povinnost překazit trestný čin jiného). Tam zpětná povinnost ohlásit není.

Týrání není v TZ definováno. A dosud není ani zakázáno fyzické trestání. Dá se vycházet z definice, kterou vyslovil Nejvyšší soud v rozhodnutí R 20/2006 Sb. (za starého TZ, ale stejného znění).


"Pod pojmem „týrání” osob uvedených v ustanovení § 215a odst. 1 tr. zák. je třeba rozumět takové jednání pachatele, které se vyznačuje zlým nakládáním buď s blízkou osobou (§ 89 odst. 8 tr. zák.), nebo i jinou osobou, s níž pachatel žije ve společném bytě či domě, a současně se vyznačuje i určitou mírou trvalosti a dosahuje takové intenzity, aby bylo způsobilé vyvolat stav, který pociťuje postižená osoba jako těžké příkoří, resp. psychické nebo i fyzické útrapy. Zákon přitom nevyžaduje, aby týrání mělo povahu fyzického násilí, popřípadě též spojeného s následky na zdraví týrané osoby. Použití fyzického násilí může mít v takovém případě vliv na stupeň nebezpečnosti činu pro společnost (§ 3 odst. 4 tr. zák.), popřípadě (dojde-li k zákonem předpokládanému následku /účinku/) i na právní závěr o souběhu trestného činu podle § 215a tr. zák. s některým dalším trestným činem."


Na to aby zde byla POVINNOST OZNÁMIT, musí být tedy určitá intenzita a opakovanost fyzického nebo psychického násilí. Samozřejmě jednorázový čin s následky na zdraví je týrání též. A ta intenzita se poměřuje tím, jak to dítě vnímá. Zda to bere jako těžké příkoří.

Pod úrovní TRESTNÉHO ČINU je ještě přestupková úroveň podle zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, např:
- ponechání dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu par.59 odst. 1 g)
- použití nepřiměřeného výchovného prostředku nebo omezení vůči dítěti
-apod.

Na tu nedopadá trestní odpovědnost za neoznámení, ale dopadá na ně přestupková odpovědnost kvalifikovaných osob (učitelů, lékařů a zařízení):
Par. 10 odst.4:

Státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatelé zdravotních služeb, popřípadě další zařízení určená pro děti, jsou povinni oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví. Pokud o to ten, kdo učinil oznámení podle věty první, požádá, obecní úřad obce s rozšířenou působností ho informuje ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, zda na základě skutečností uvedených v oznámení shledal či neshledal, že jde o dítě uvedené v § 6.
...
Při plnění povinností podle věty první a třetí se nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu.


Ti mohou dostat při neoznámení pokutu až 50000 Kč (§ 59c)

A jen pro kontext definice dítěte vyžadujícího sociálně-právní ochranu, čili tam kde mají učitelé, lékaři a instituce povinnost hlásit:

Par. 6
Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti,

a) jejichž rodiče

1. zemřeli,

2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo

3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti;

b) které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;

c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem,4) opakovaně nebo soustavně páchají přestupky podle zákona upravujícího přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití;

d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;

e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;

f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;

g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;

h) které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu;

pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.