Re: Neradostna doba

Fern, marast a hnusná doba pro mě nebyly jen v oblasti materiální, protože máš pravdu, že jsme si rok po svatbě mohli koupit družstevní 2+1 v paneláku. Nebyly tam sice ani chodníky, ani trávníky či dětské hřiště, obchod byl jeden na celé sídliště v likusáku, doktorka měla ordinaci v bytě, v celém sídlišti byla jediná telefonní budka, která věčně nefungovala, ale voda nám tekla a topení topilo. Já spíš měla na mysli tu společenskou a politickou situaci v tehdejším ČSSR, to jsem si teprve plně uvědomila, až jsem začala chodit do práce. Přišlo mi strašný ta proklamovaná vedoucí úloha KSČ, diktatura proletariátu, láska k Sovětskému svazu, všechny ty kecy a plky o perestrojce a glasnosti a přitom ve vedení státu ti samí geronti. Ty očividné lži, které do nás denně prali v novinách, v rádiu a v televizi. Donašeči a estébáci všude, uliční výbory KSČ, prostě tohle všecko kolem mě deptalo mnohem víc, než nutnost denně shánět běžné věci nutné k životu. Možná byli tehdy i lidi, kteří si to neuvědomovali, já to tehdy ale prožívala velmi silně.