Nálada, jako když na člověku leží deka...

Nevím, jak jinak to napsat, ale jsem znechucená a je toho nějak moc. Vláda kličkuje jak zajíci, lavíruje nebo přímo odmítá pomáhat (Ukrajině) či se postavit jasně ze Dánsko. Nakonec se na nás každý vykašle, až i u nás půjde do tuhého. Co s takovými Švejky... Stačí mi titulky - Trump píše Norsku, že když mu nedali tu Nobelovku, že nebude myslet na mír. Nepokryté výhrůžky někoho, kdo sebe vnímá jako nejsilnějšího v celičkém vesmíru... A co kolem sebe má kupu nohsledů, kteří ho v tom leda podporují. U nás vše v malém, protože opravdu nejsme velmoc, ale ty principy jsou úplně stejné.
Zatím to není na běžném životě vidět, ale kdoví, co nás čeká, nemusí to být nic pěkného. Tuhle jsem si říkala, jestli jen tak zkusmo nezaložit diskusi, kam kdo odsud uteče, ale ono nějak stejně není kam, svět je malý a divných režimů je až až...
Ne, nejsem v depresi, zase se z toho vyspím, to je jen taková "deka", nakonec si najdu nějaký svůj způsob vzdorování, i kdyby to bylo víc poslat Člověku v tísni nebo tak něco. Nebo něco podepsat a nebo vyrazit na nějakou demonstraci, ono to přijde. Aktivita mi vždycky pomáhala, ale fakt je toho teď nějak moc. Obecně jsem dost trpělivá a umím čekat, to se teď asi bude docela hodit. Jak to máte vy? Ptám se, protože sdílení pomáhá