Re: Jaký je Váš největší koniček?

Jinak jako dítě mne bavila elektronika, trochu bastlení (není čas), astronomie (není čas), počítače (to mi zůstalo), hraní na housle (to mne nebavilo, ale musel jsem, než po 5 letech i rodiče, nejen LŠU dospěli k závěru, že talent opravdu - nemám). Ale nauku a zpěv ve sboru jsem měl rád, zpíval jsem občas v kostele, na gymplu jsme měli sbor a ještě před revolucí nacvičili Rybovku.

Manželku bavilo tancování a tam jsme se poznali, takže jsme pak tancovali s přestávkami asi ještě 5 sezón. Nicméně vždy jsme byli velmi "mohutní", takže moment setrvačnosti našeho páru byl velmi značný a z případné kolize jsme vycházeli jako "vítězové". Pokud jsme se nepošlapali navzájem. Já byl vždycky poleno. Ale za těch 5 let trochu menší.

Nějaký čas nás brala i fantasy literatura a jeden larpový fantasy tábor naší kamarádky. Ale už nejsme ve stavu, že by manželka byla schopná vstát z nízké postele. (Na pláži ji dělám kozu na opření, pokud nemáme lehátka :) ). Dodnes jezdíme pravidelně na TolkienCon.

Baví mne cestování, ale musím kvůli ženě a trochu i mně mít možnost prakticky zastavit u objektu. A potřebuju aby to bylo slušně bezbariérové (výtahy v muzeu atd.) Kvůli apnoe musíme všude tahat "sloníky" (BiPAP/CPAP mašinky).

Těšíme se na vnoučata, ale prý si ještě počkáme...