Letošní přijímací zkoušky na střední školy s odstupem

Chci založit toto téma už déle, ale schválně ho dávám až delší dobu po přijímačkách. Jak vidíte s odstupem a po poklesu emocí letošní systém přijímacích zkoušek na střední školy? Osvědčil se podle vás? Kde vidíte největší přednosti a slabiny?
Já osobně vnímám určitě jako plus, že si děti mohou zvolit tři školy. Naopak jako velké mínus vnímám nutnost prioritizace předem bez možnosti jakékoliv změny. Se zájmem jsem to letos sledovala a zajímalo by mě, jak to vidí většina rodičů. Zda je většina s novým systémem spokojena, mají pocit, že jsou menší zmatky než loni nebo dřív, vše vyřešeno rovnou a bez nervů (podle mě měsíc čekání tedy není bez nervů, ale...), nebo naopak převládá většinová kritika?
K té prioritizaci a proč to nevidím jako správné: přijde mi, že to vůbec nebere v potaz dítě jako jednotlivce a jeho osobní život nebo jak to říct. Může mít třeba Máňa kamarádku Áňu, jsou spolu od školky a mají se velmi rády. Máně je jedno, jestli půjde na školu A nebo B, obě jsou stejně dobré, nebo jedna lepší, ale zase dál, co já vím, zkrátka mezi těmito dvěma školami je jí to jedno, akorát školu C pak volila jako "slabší" volbu, kam by chtěla míň. Myslím, že to je častá situace. Dostane se na obě školy. Jenže Áňa se dostane jen na B. Takže Máňa by taky chtěla jít na B, ale nemůže, protože ji tam sice vzali, ale je to "až" B, takže musí nastoupit na A... přitom je pro ní mnohem důležitější být na škole B s Áňou než být sama na škole A. A takových příkladů by se našlo víc. Ale třeba to opravdu vyváží obecná spravedlnost pro všechny, klid, rozhození jasné hned a žádná změna není možná... Ano nebo ne?