Re: To už sem nechodí Anthea?

Možná většinu lidí nebaví dělat testy inteligence při přihlášení.
(To mě tak spontánně napadlo, když jsem teď musela robotovi dokázat, že nejsem robot.)

K politice já se vyjádřím ráda, jsem alergická na ignorantské občanské postoje, protože podle mě z nich pramení spousta toho zla, které obchází svět.
Ale souhlasím, že situace na Blízkém východě pro nás není snadno čitelná.
Každopádně vždycky lze sledovat informace zasvěcenějších.
Mně aktuálně dává smysl názor, že jde prvořadě o byznys USA, zatímco jaderný program Íránu je vedlejší problém. Změna režimu už úplně vedlejší, to i jako prostý laik mám představu, že se dělá jinak.
Že spolupracují Izraelci, to asi dává smysl každému.

Beru rozkymácenou současnost tak, že nejlepší roky života jsme naše generace prožili v asi nejlepší době daleko široko, jakou svět nabízel. To považuji za štěstí, byly tu generace s horšími osudy. Obávat se budoucnosti nějak nemám sílu, vidím hypoteticky takové scénáře v osobním i veřejném životě, že jediný možný přístup je zhluboka se nadechnout, počítat se vším a nechat to Pánu Bohu.
Jaro je super, naše děti (vlastní a jejich vrstevníci) končí studia, vstupují do života, je potěšení je pozorovat. Teď jsme měli širší rodinnou a přátelskou sešlost a na hromadných fotkách mě úplně uhodilo do očí, jak my dospělí (staří) tam stojíme tak vlažně, zatímco z dvacetiletých sálá energie a radost. To dává naději a radost zase mně.
Konec nedělní eseje