Re: Co děláte o víkendu?

"letos se mladší dva nehnuli nikam." Rose, tyjo tak ještě že jsi se hnula ty!

Já tedy dokud žil MM, tak jsem za dostatečný klid brala nepřítomnost dětí doma, což nastávalo každé léto a někdy i zimu aspoň na pár dní od konce mojí RD. MM mi nevadil - byl celé dny v práci (dojížděl dál, měl delší PD a povinnou přestávku na oběd 45 minut), večery příjemné a klidné i s jeho přítomností. Přesto jsem asi dvakrát vyrazila na kole nebo vlakem na hory za přáteli sama, protože celou jejich akci jsem s nimi strávit nemohla, takže na večírek-přespání jsem byla s přáteli, pak třeba ještě pár dnů, zpátky sama. I to bylo moc fajn.

Co jsou děti dospělé a MM na věčnosti, jsem kromě práce v kanceláři převážně sama, a vlastně si to skoro pořád opravdu užívám. Jasně je mi smutno po MM, a jsem fakt naštvaná na osud, že on, který tak rád žil, už nežije, kdežto já to tady musím pořád nějak klepat Ale když už, tak ta samota je mi příjemná. Jezdím sama na prodloužené víkendy, běhám si po horách i jiné přírodě, vysedávám v kavárnách a na hotelových snídaních, večer u vína, užívám si anonymity. Nemusím s nikým mluvit (skoro), všechno si řídím jen podle sebe. Tempo, lokality, program, vstávání, jídlo...
Inspirována touto diskuzí spočítala jsem, kolik dovolené trávím sama, a kolik s vnučkami-přáteli-dětmi... A je to tak půl na půl. Když do volna přiberu víkendy, má navrch samota.