Re: Jak se taktně omluvit z účasti na svatbě?

to ukáže čas - jestli se moje děti taky budou chtít vzít takto speciálně, abychom něco nezkazili (teoreticky se to stát může, i když mi to teď přijde nepravděpodobné a nemáme vztah takový, aby se to dalo předpokládat), tak potom poznám, jak úkorné/bolestné to je pro nepozvaného rodiče

zatím si ale 19 let myslím, že bylo správné, ochránit si svůj intimní moment a eliminovat nebezpečí a zátěže v podobě lidí, kteří by si tam chtěli vzájemně něco dokázat, nějak se předvést, něčím se zapsat, něco někomu vrátit

od odborníka, který zná naši rodinnou situaci, jsem si za tohle rozhodnutí vysloužila jednoznačné uznání,

největší strach ten den jsem měla z toho, jestli mám právo to udělat, protože mm se tak trochu vezl, nebyl jednoznačně odhodlaný pro tuhle variantu, trochu větší motivace byla z mé strany, snažila jsem se o co nejvíc neutrální oznámení o svatbě u tchýně, aby se mu co nejméně mstila (nikdy jsme nikomu neřekli "vy byste nám ten den zkazili", jen jsme stále shodně tvrdili "chtěli jsme co nejjednodušší průběh")