Re: Rozhlas a ČT

Taky z facebooku:

Víte, my se u nás doma na Českou televizi vlastně vůbec nedíváme. Tedy skoro vůbec. Není tam totiž nic, co by nás zajímalo.
Kromě StarDance, jasně, manželka to má ráda. A Peče celá země, ale to se snad nepočítá. A Zázraků přírody. A Všechnopárty s Karlem Šípem, to jen někdy. A Výborné SHOW. A Toulavé kamery, Objektivu, Kalendária se Saskií, AZ-kvízu, Kde domov můj?, Polopatě, Herbáře, Kluků v akci, Gejzíru, 13. komnaty, pořadu Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli, Sama doma, Dobrého rána a Pečení na neděli. Ale né všechno dohromady!
A navíc to jsou samozřejmě výjimky.
A taky se občas podíváme na nějaký ten český film, televizní inscenaci, původní kriminálku, nový český seriál nebo některou z legendárních televizních klasik. Ale když voni to dávají furt znova a znova.
A Vánoce ještě. No jo, no. To se samozřejmě díváme na pohádky. Především na tu tradiční premiérovou štědrovečerní pohádku, kterou ČT každý rok připravuje. A taky na Tři oříšky pro Popelku. Popelka je naše, tu nedáme! Taky Anděla Páně, Anděla Páně 2, Šíleně smutnou princeznu, Nesmrtelnou tetu a další klasiky. A na Pelíšky. A na Adventní koncerty České televize. A občas na nějaký ten vánoční koncert nebo půlnoční bohoslužbu.
Ale jinak na ČT opravdu nekoukáme.
Samozřejmě kromě Večerníčku, Pata a Mata, Boba a Bobka, Studia Kamarád a Kouzelné školky, když jsou u nás děti nebo vnoučata. Ale to už je vlastně Déčko, takže to taky nepočítáme.
A na ČT2 se nedíváme už absolutně vůbec. Tedy kromě dokumentů o přírodě, zvířatech, vesmíru, oceánech, sopkách, dinosaurech, historii, archeologii, druhé světové válce, nacismu, komunismu, starověkém Římě, Egyptě, hradech, zámcích, evropských metropolích, architektuře, technice, letectví a vědeckých objevech.
A kromě Leteckých katastrof, Historie.cs, Na plovárně, dokumentů o českých památkách, cestopisů z exotických zemí, dokumentů BBC, životopisů významných osobností, pořadů o české historii, krajině, tradičních řemeslech a kultuře. A sem tam nějaký kvalitní evropský nebo americký film, který na komerčních televizích člověk jen tak neuvidí.
Ale to je vážně všechno.
Na ČT sport se samozřejmě také absolutně nedíváme. Kromě olympijských her. Ale to je jenom jednou za čtyři roky. Jo, vlastně ještě zimní olympijské hry. Dobře, tak jednou za dva roky. A mistrovství světa v hokeji, fotbale, atletice a vlastně skoro v čemkoliv, kde soutěží naši. A mistrovství Evropy. A světového poháru v biatlonu. A lyžování. A skoků na lyžích. A rychlobruslení. A krasobruslení. A cyklistiky, Tour de France, cyklokrosu, vodního slalomu, plavání, tenisu, Davis Cupu, Velké pardubické, basketbalu, volejbalu, florbalu, házené, parahokeje a dalších sportů, na které si komerční televize často ani nevzpomenou.
A samozřejmě Branky, body, vteřiny. To je taková tradice.
Ale jinak sport na ČT vůbec nesledujeme.
No a ČT24? Tu nepotřebujeme už vůbec!
Tedy kromě Událostí, Událostí v regionech, Studia 6, Studia ČT24, Zpráv ve 12, Událostí, komentářů, Interview ČT24, Horizontu ČT24, 90"" ČT24, Nedělní debaty, Hyde Parku Civilizace s Danielem Stachem, Vědy 24, Newsroomu ČT24, Zóny ČT24, Ekonomiky ČT24, Reportérů ČT, Černých ovcí, Máte slovo, Archivu ČT24, Bilance, Zpráv v českém znakovém jazyce a předpovědi počasí.
A občas nás samozřejmě zajímá, co se děje v Poslanecké sněmovně. Takže přímé přenosy důležitých jednání parlamentu, hlasování o zákonech, jednání o státním rozpočtu, projevy politiků, tiskové konference vlády, rozhovory s ministry, předvolební debaty, volební studia, sčítání hlasů a analýzy volebních výsledků.
A když se něco zásadního stane doma nebo ve světě, tak si ČT24 také pustíme.
Třeba když vypukne válka, nastane přírodní katastrofa, padne vláda, konají se důležité volby, dojde k teroristickému útoku nebo jiné mimořádné události.
A občas se rádi podíváme na skutečné zahraniční zpravodajství. Na reportáže, kde je profesionální zahraniční zpravodaj přímo na místě, má za sebou redakční zázemí, často i kameramana, a především se řídí novinářskými standardy. Ne jen na nějakého pána s mobilem, který nám z druhého konce světa sděluje svůj názor na to, co si právě přečetl na internetu.
A samozřejmě novoroční projev prezidenta republiky. A přímý přenos předávání státních vyznamenání 28. října. A připomínky 17. listopadu. A státní pohřby, významné projevy, historická výročí a další události, u kterých chce být člověk alespoň prostřednictvím televize.
Ale to jsou všechno naprosté maličkosti.
Takže ano. My doma Českou televizi vlastně vůbec nesledujeme.
Tedy kromě toho všeho, co jsem právě vyjmenoval a bambilion další věcí. Takže vlastně vůbec. Děkuji za pozonost.