Diskuze : Hlavní : Dění kolem nás

Taky jsem vyrostla s člověkem (otčím), co se za volantem mění ve vzteklé prase. Tvrdí, že "řídit je pro něj relax". Sedět vedle něj v autě je na blití.
Jako... s manželem jsme pořizovali první auto 4 roky po svatbě. Takže jsem vlastně 4 roky žila s člověkem, u kterého jsem netušila, jaký je řidič (naštěstí klidný, slušný a ohleduplný). Kdyby se z něj vyklubal taky takový silniční pirát, nedovedu si představit, co bych dělala.

"pozoruji ten přerod z beránka na agresora"

V některých lidech se po usednutí za volant spíná jakýsi agresivní (nebo soutěživý, což je také forma agrese) mód.
A také člověka deformuje, když jezdí hodně. Každodenní probíjení se provozem je psychicky náročné, po čase se to podepisuje.
Což samozřejmě není omluva pro "prasácké" řízení, to je jen konstatování, že to tak funguje.

Ano jezdím. Prosím, nabadam,ječim. Když se dostane do tranzu,nic s ním nehne. Ve třiceti jsem to přičítala testosteronu. Po šedesátce pocitu něco si dokázat. Nevím. Na stará kolena je to mírně lepší. Nikdy nezpůsobil nehodu horší než plechy. Ale pozoruji ten přerod z beránka na agresora,ramovaný vymluvami ze školky: když ostatní,tak já taky

Anadar, já moc obdivuju otevřenost, s jakou jsi to napsala, ale stejně mi z toho spíš vychází, že bezohlední řidiči se rekrutují z řad lidí, který mají se sebou fůru problémů, které by někdo akutně měl řešit....

Anadar, ty s ním jezdíš? Dobrovolně? I s dětmi?