Diskuze : Peníze a bydlení : Úřední okénko - pojištění

Moniko, děkuji za poučení.

Kat, no o mně si ti pejskaři taky myslí, že já pejsky ráda já nechci dělat vlny, takže teda neprojevuju svou paniku, na pejsky a páníčky se tupě usmívám, pejska pochválím... Já chápu, že problém je na mé straně... Jako teda umím ty psy i umravnit, že na mne neskočí a ani neolizují, ale to ňuchání, to si prostě neodpustí... Muž se vždycky směje, že když někde jdeme a objeví se pes, neomylně zamíří ke mně
Na výletě nás minule takhle potkali dva velicí psi a kolemjdoucí byli přesvědčeni, že psi patří ke mně, jak se kolem mne pořád motali ještě jsem pak zaslechla, že jsem divná, že je nemám na vodítku

Ja mam zkusenost takovou, ze jdu se psem z utulku, ktery 5 let zil na ulici, a kdekdo ho chce hladit..Kdyz reknu, ze radsi ne, jsou lidi urazeny...
A ohledne psu navolno - poridila jsem si paralyzer a bez nej nevychazim, zatim kazdeho psa odradil uz i jen zvuk, fakt nemam zajem o nerizenou socializaci..
Ad zakladatelka - tezko rict, vznikla ujma na obou stranach, i kdyz prvotni poruseni bylo samozrejme na strane utociciho psa, ale ujma na lidskem zdravi se pravdopodobne bude hodnotit jako zavaznejsi nez na psim zdravi...

Moniko, pes se nevrhá. Vrtí oháňkou a jde s přátelským výrazem vstříc. Jinak si lidí nevšímá. Okrikuju, přitahuju. Ale vzhledem k "četnosti" to nečekám. Hlídám si psy v okolí. Nějaký "nebojte se atd" nezkouším. Já úplně chápu, že na naši obludu není každej zvědavej. Holt netuším, co je zrovna za rohem. S vodítkem přes chodník taky nechodím. Ale někdy se povede. To se též omlouvám. Rozhodně ustupuju, uhýbám a nepřekážím.

Já se nijak zvlášť nebojím, ale když mě takovej milej boxer, boxery mám fakt ráda, oslintal světlý kalhoty, radost jsem neměla. Hlavně jsem pak celý den chodila s flekem na stehně.