Diskuze : Hlavní : Hudba a hudební nástroje

Děkuji za všechny rady. Dcera se sekla že digitální nechce. Že má klávesy a že ten zvuk je jiný, a že chce klasický klavír... Takže zřejmě bude repasované pianino. Já bych radši digitální teda. A ještě k výuce. Je jiná možnost než soukromé lekce doma? Do ZUŠ berou jen malé děti, a předpokládám že něco jako "kroužek" asi neexistuje..

To ale mluvíš o soukromé hudebce, jestli to dobře chápu? To je obvykle hudebně-didaktické peklo. Moje děti učí kolegové, chodí k nám domů, platím jim za to a považuji to dobře utracení peníze. Jednak je to logistický veget a kromě toho slyším přesně, co a jak dělají, ne že bych nedůvěřovala, vím, že lidi, kteří je učí, učit umí a mají CO naučit, ale mnohem snáz pak dohlédnu na cvičení. Kromě toho, pokud něco je, protože třeba na saxofon nehraju, resp. teď už trochu jo, ale prostě vím houby a dcery učitelka mi řekne, co a jak, na co se musí dohlédnout a jak. Celý proces to hodně zefektivní, protože ohlídat technické věci na nástroji, který sám nezvládáš, je docela těžké. Vokalistu mám zatím na párku, ale taky potřebujeme paní učitelku, protože kovářova kobyla a hlavně mně to nevěří, musí to mít od paní učitelky osobně. Je to dražší než hudebka, ale ne o tolik, hodina je flexibilní, když se stane, že nemají nacvičeno, není, atd. Hraní bez výrazu neexistuje. Protože to totiž není hraní. Existuje hraní bez techniky, ne že by se to dobře poslouchalo, ale na to je právě ta výuka. Běžný přístup v hudebce: "Nejdřív to zvládneme technicky a pak přidáme výraz." je hudebně invalidní. V soukromé hudebce se to redukuje na: "Uděláme to nějak, hlavně ať si užijeme, že jsme na scéně, rodiče stejně nic jiného nechtějí, než vidět, jak jejich dítě účinkuje." je no comment. Podle mě učitel by měl hrát společně se žáky, vlastně skoro pořád. Akorát je blbý, když učitel nemá jiný kšeft, než koncerty svých žáků.

Čest všem dobrým učitelům klavíru v ZUŠ, jsou, a nemluvím o nich. Mluvím o slečnách a paních, co jim to na konzervatoři moc nešlo, měly na hlavním oboru trojku, pak šly na pajdu a pak do hudebky.. těm bych nesvěřila nadané dítě já a to ani v případě, že by k tomu Steinway dávali jako dárek . Vlastně nesvěřila bych jim ani nenadané dítě. Nevěděla bych proč. Po letech trápení v hudebce, řešení didaktických absurdit v HN a všeho možného, mám děti obě na privátní výuce. Malý nakonec na zpěvu, dcera na altce, jdou rychle dopředu a malej ani nezpívá nosem . Oba vědí, kde je první doba a dokáží nastoupit po intru na začátek. Vědí, že při hraní se musí počítat.. ta úúúúúúleva :-D. A ještě ke všemu je nemusím nikam vozit.

"digitální piano produkuje jaksi stejnoměrný zvuk, takže je to v nějakém smyslu jednodušší, zvuk je takový hladší."

To je právě jeden z hlavních důvodů, proč digi piano ne. Hrát na klavír neznamená bušit do klapek a pouštět samply. Ale je fakt, že spoustě lidem je to jedno.


"Co říkají učitelky v ZUŠ bych úplně v potaz nevzala"

To je dost zvláštní přístup, když ty učitelky mají učit dítě hrát na piano. Naopak bych dítě nesvěřila každému a snažila bych se najít takovou učitelku, s níž si "sednu" já i dítě.

Pořiďte nejdřív digitální, má spoustu výhod (dá se dát do sluchátek, regulovat hlasitost, má výrazně menší hmotnost než opravdové piano - 40kg oproti cca 250kg), a pocit hry pro začátečníka je úplně stejný - naopak, digitální piano produkuje jaksi stejnoměrný zvuk, takže je to v nějakém smyslu jednodušší, zvuk je takový hladší. Digitální piana simulují pocit z úhozu podobný, jako je na klasickém pianu, takže dynamika atd. se také zachovává. Opravdu je to dobrá věc.
Klasické piano bych koupila jedině v případě, kdyby dcera řekla, že se jí u digitálního nelíbí "elektronický" zvuk, a že chce ten akustický (to je potřeba vyzkoušet... nechť si v prodejně zahraje na oboje a srovná).
My prošli vývojem, že nejdřív jsme měli digitální, ale pak už nám to nestačilo a chtěli jsme prostě to klasické, kvůli pocitu ze hry, vnímáš zvuk celým tělem, ne jen ušima, těžko se to popisuje - sama hraju mnohem radši na to klasické. Takže teď máme obě. Ale jak říkám, jinak má nedigitální piano oproti digitálnímu samé nevýhody :)

Co říkají učitelky v ZUŠ bych úplně v potaz nevzala... ony mají za cíl vychovávat budoucí klavírní virtuoze, což počítám, že asi nebude případ dcery, když už je jí 13... živit se tím asi nebude. Pro amatérské hraní "pro radost" je plně dostačující digitální piano.

Jinak jak tu byly ty nápady na aplikace Simply piano atd., v nějaké fázi je to určitě dobrá věc, tak ty se dají použít pro oba typy pian.