Zasoutěžte si s lékárnou Vitalpoint o balíček kosmetické péče pro nejmenší od Weledy.
Jiřule a 3 skřítkové | 855 |
14.9.2011 11:20:14
withep jasně když s edítko vztekalo tak jsme ho chytla, dala na klín, vysvětlovala co a jak mluvila jsme s ním o tom proč se vzteká a pustila ho až když s ezklidnil.jenže to hje úplně něco jiného než když jsme teda učinila pokus týhle metody .To moje zabralo, to druhé způsobilo hysterii řev, pomalu omdlévání.Jo vydržela jsme dvě hodiny pak jsme se začala proklínat.už nikdy bych to neudělala a nikd ybych dítě nevzala na tuhle metudu k nikomu jinýmu.
|
withep | 93862 |
14.9.2011 11:17:07
Ono to není jen takové několikahodinové ležení, jádro je jinde. Já nejsem terapeut, abych to mohla vysvětlit a obhájit, vím toho málo. Jen jsem se toho zastala, protože se mi nelíbilo, jak to tady všichni - byť o tom vědí ještě asi míň - odsuzují.
|
withep | 93862 |
14.9.2011 11:13:43
Myslím, že dítě pohlcené vztekem není s to se rozhodovat. Je to malé dítě, tři a půl roku. Chvíli mi trvalo, než jsem našla jistotu v tom, jak zacházet s dětmi. Neznamená to, že nejsem ochotna ji postupně přehodnocovat nebo že vždy udělám vše tak, jak vím, že je to správně (občas se mi to nepodaří). Vztek je afekt, silná, špatně zvladatelná emoce (i pro dospělého). A já ho chápu tak, že patří k tomuto věku a tomuto dítěti, je jeho přirozenou reakcí na něco. Chci mu pomoci ho zvládnout, aby mohlo jít dál. Chci, aby se naučilo konflikty a konfrontace zvládat, ne utíkat před nimi (jako to dělám já).
|
Šešule | 94264 |
14.9.2011 11:10:28
withep, nemůžu si pomoct, ale TPO je podle mě "přes čáru". Docela mě taky překvapuje, že ho zastávají lidi, co je pro ně nepřijatelné dítě plácnout přes zadek. Podle mě je několikahodinový ležení na dítěti týrání, nebo aspoň něco, co se mu velmi blíží Něco jinýho je, když by si chtělo dítě v afektu ublížit, nebo něco zničit, pak má to znehybnění důvod. Ale "jen tak" mi to přijde prostě divný
MMCH, myslím, že kde jsou vztahy mizerný, by něco takovýho situaci ještě zhoršilo. |
Budulínci | 41574 |
14.9.2011 11:10:24
Niki,
|
Budulínci | 41574 |
14.9.2011 11:08:24
Vtip je vtom, že TPO, co se týče dítěte nemá kontraindikace!! Takže zalehni kardiaka, epileptika a máš vystaráno!!! Žádná Dg u dítěte neznamená nemožnost použití TPO!!
|
Petra Neomi |
• |
14.9.2011 11:06:08
Když si vzteklé dítě vezmeš na klín a konejšíš ho, tak to imho nemá s touhle metodou zas tak mnoho společného. Dcera (7) se ještě dnes,když se jí něco stane, tulí do takové té kojící polohy a uklidní ji to, ale to není násilné několikahodinové držení.
|
*Niki* | 19980 |
14.9.2011 11:05:23
Withem, v mnohém, co píšeš, s tebou souhlasím.
U podobných metod a vůbec v životě, si ale kladu otázky, zda... ta moje volba toho správného, je správná i pro toho druhého (píšeš, že nechceš, aby se vztekem byl sám... víš, jak tohle vidí on? Nejsi to ty, kdo nechce být se vztekem sama, nebo ty, kdo chce kontrolovat i tuto oblast u dítěte a ty nechceš, aby to prožíval sám?). Je skutečně špatné, když vztek prožívá člověk sám? Je vždy lepší, aby ho prožíval někdo s ním? Je způsob, který zvolí matka (co nejtěsněji) tím nejlepším, jak smutek a agresi spoluprožívat? Já osobně mám ráda třeba blízkost, ale ne bezprostřední. Otevřenou náruč vedle mě, která mě přijme, až já provedu ten hlavní zápas v sobě, která mě neodmítne řvoucí, ale ani nestiskne proti odporu. Chápeš co tím myslím? Neodmítám tuto metodu obecně, ale třeba pro mě není z výše zmíněného důvodu. Své děti objímám i ve vzteku, pokud to tak samy potřebují. Je to jejich vztek, tudíž jejich volba toho, JAk to ONY chtějí prožít. Nechci je řídit a určovat jim SVOU představu řešení konfliktu a vzteku, protože ta může být vhodná pro mě, ale ne pro ně. |
withep | 93862 |
14.9.2011 10:58:40
Jiřule. To, co provedeš jako laik - matka doma, není TPO. Jen využíváš podobného principu. A samozřejmě pokud o tom nejsi přesvědčená a klidná, nevydržíš až do konce a neskončí to úlevou a potvrzením dobrých vztahů pro vás pro oba, je lépe to nedělat. Já měla dřív asi dva takové pokusy (neodvažovala jsem se ale na jejich základě celé PO odsoudit). Po nějaké době jsem se k tomu vrátila, a když se syn rozvzteká (myslím jako opravdu hodně - když vidím, že se to stupňuje, chytá se nových a nových podnětů a jen tak by to neskončilo), vezmu ho do náruče a nepustím, dokud se neuklidní. Jsem klidná, mluvím na něj, říkám mu, že ho mám ráda a že ho pustím, až se uklidní. A on se uklidní a v dobrém si jde zase po svých. Není rezignovaný nebo neuklidní se na oko jen proto, abych mu už proboha dala pokoj. Já jen nechci, aby byl ponechán sám napospas tomu vzteku, chci, aby věděl, že ho mám ráda i v takových chvílích a jsem ochotná s ním i takové chvíle snášet.
|
withep | 93862 |
14.9.2011 10:51:05
Vždyť píšu, že by mi to bylo (taky) krajně nepříjemné. Vždyť to není určeno normálním, bezproblémovým dětem . No a těm dětem, které o tom teď v dospělosti vypovídají - možná si stále neuvědomují ten přínos (stejně tak asi nenáviděly vrtání zubů, byť tomu teď už snad rozumí).
Pokud děti mají nějakou nediagnostikovanou poruchu, která TPO kontraindikuje (nebo prostě problém je jinde, neřešitelný TPO), pak je to samozřejmě špatně. Právě proto to mají provozovat pouze zkušení psychoterapeuté, kteří tomu předejdou. |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.