Zasoutěžte si s lékárnou Vitalpoint o balíček kosmetické péče pro nejmenší od Weledy.
MarkétaP + 4 dcerky | 13148 |
23.2.2012 13:56:20
Šešule, to totiž taky není ta situace, kdy je to vhodný nástroj.
|
Šešule | 94264 |
23.2.2012 13:54:52
Podle mě je JP extrémistka
Pro mě je teda těžko představitelný, že se mi dítě vztekne u oběda a já po něm skočím a začnu ho objímat Ale děti do sklepa nezavírám Kromě toho mám dojem, že si tradiční kultury dost idealizuje. |
KoproFka | 76193 |
23.2.2012 13:50:40
Nano, mě právě tohle, co je tu od JP presentováno, přijde velmi logické, velmi rozumné...
zažila jsem to... Třeba mě moji rodiče nikdy neřekli, že mě milují, že mě mají rádi (mají, ale verbálně to prostě nezaznělo)... A je toho víc.. ale všechno je to na normální hranici- žádné týrání atp... mě ta úzká vazba, ten kontakt hodně chyběl... hlavně od táty (ten je a byl hodně odtažitý)... Já s ní prostě souhlasím... Zvláští je, že tyhlety věci intuitivně dělá a říká moje babička, obě babičky - a ty o JP nikdy neslyšely... ale ony ještě zažily úzké rodinné vzahy, spaní dětí v jedné posteli, jídlo z jedné mísy - takový ten celkový vzájemný respekt...moji rodiče už ne... |
KoproFka | 76193 |
23.2.2012 13:41:39
Víš, já tady nehodlám rozebírat podorobnosti - už takhle jsem byla až moc konkrétní, než jsem chtěla.
Pro nás to bylo dobré. U nás to zabralo tak, jak mělo. A to je důležité. Je dobře, že se můžeme svobodně rozhodnout - o tom to přeci je. Pro každého je dobé něco jiného. Snad jen...Šok jsem zažila, když jsem zjistila, že se to dítě změnilo - během té doby v PO... to byl pro mě šok. Ne to, že jsem ho držela! Držím palce, ať Ti synek dělá jen radost. |
Nana*81 | 55322 |
23.2.2012 13:27:47
z rozhovoru s JP:
Takže se jedná o intuitivní chování, které někdo má a jiný nemá? Ano. Na příklad u přírodních národů patří pevné objetí ke zcela přirozené životní formě. Tam se to člověk učí už v raném dětství, kdy je do dvou až tří let nošen v šátku. Když zlobí, není vyhnán do pouště, ale podržen v šátku i nadále. Vykřičí se a vyvzteká, a získává jistotu, že je bezpodmínečně milován a že se může cítit bezpečně. V naší kultuře jsme péči o dítě ztechnizovali na úkor intuice a instinktů. Třeba já pocházím z generace, kdy bylo pevné objetí naprosto vzácné. Když my jsme byly děti a zlobily jsme, tak nás běžně vyhodili od stolu, nebo zavřeli do sklepa, taky se nešetřilo pohlavky, a nikdo nás neučil otevřenému vyjádřená konfliktu a jejich proměně do lásky. Jakápak bezpodmínečná láska! Na lásku jsme se mohli spolehnout jen podmíněně - když jsme byli poslušní, pilní, když jsme neodmlouvali. Taky fyzický kontakt byl problematický. Spoustu problémů lidé drželi v sobě a nebyli schopni z nich najít cestu ven. To se přenášelo přes celé generace. Metoda pevného objetí může v lidech potřebnou intuici zase probudit. Co když dojde k tomu, že se objímaná osoba dotyku brání? Co když dokonce reaguje vzpouzením nebo násilím? Tady se musí rozlišovat, zda jde o dítě nebo o dospělého. Dospělou osobu samozřejmě nelze držet přes moc a musíme respektovat její svobodnou vůli, jinak by přece šlo o formu znásilnění. U malého dítěte je to jiné, to ještě ke svobodné volbě nemá potřebnou zralost. Není schopno dohlédnout důsledku svých rozhodnutí. Dítě např. křičí: "Jdi pryč, já nechci žádnou mámu!" Takže je jasné, že matčino objetí je tu od toho, aby dítě ujistilo, že stav po kterém volá, není v pořádku, a je potřeba, aby dítě tím víc pocítilo, jak matčinu lásku naopak potřebuje a jak se v ní nakonec celé zahojí. Větší děti potřebují předem vysvětlení, proč se v rodině pevné objetí jako životní forma pěstuje. Hlavně má dítě na vlastní oči vidět, že i rodiče, když jsou v rozporu, se v pevném objetí usmíří dříve než zapadne slunce a že se ani nebijí, ani od sebe neodcházejí. Opravdu jste přesvědčeni, že dítě, ať už zdravé či ne, nemá nárok sdělit, že něco nechce, a být respektováno? |
Šešule | 94264 |
23.2.2012 13:17:33
Markéto OT: Máš TAM vzkaz.
|
MarkétaP + 4 dcerky | 13148 |
23.2.2012 13:16:44
Nano, přečetla jsem si tu odkazovanou výpověď, nikde z toho ale není jasné, zda to matka praktikovala pod vedením nebo si to upravila podle sebe. TPO podle mě není věc, která by se měla takto dělat plánovaně denně, to bych řekla znamená znamená, že tak, jak je prováděna, nefunguje.
|
Nana*81 | 55322 |
23.2.2012 13:11:24
Jestli je srovnání s Vojtovou metodou adekvátní, nemohu posoudit.
Mirko, u Tvého vyprávění mě zaráží několik věcí: Co myslíš tím, že YTvoje dítě je víc osobnost než Ty, že jsi nevěděla kudykam? Zní to, jakože jsi byla na konci sil a zvolila řešení, o kterém jsi pouze četla, nikdo Tě s tím neseznámil osobně (u Vojtovky to kritizuješ, když ji někdo praktikuje neodborně) Byl to pro Tebe šok, že pak jsi měla najednou jiné dítě: Co když to bylo pro to dítě rovněž šok a změna nastala právě vlivem šoku? Píšeš že Tvé dítě je zdravé, přesto jsi na něj tuto techniku aplikovala. Neměla bys podstoupit nějakou změnu myšlení, chování spíše Ty? Abys nebyla "mí"n osobnost"? píšeš: ...že moje zkušenosti a pravda nebyla jeho pravdou a jeho zkušenostmi - proč je cílem, aby moje pravda byla pravdou mého dítěte? Rozumím veškeré té Prekopové omáčce - láska, souznění rodičů, moci se spolehnout na své jistoty, dát dítěti hranice. Nerozumím technice, kterou se toho dociluje, nerozumím, proč je normální si myslet, že toho docílím násilím, taky nerozumím, proč je to učení plné náboženství, jakoby ateista nemohl mít klidné dítě a dobrý vztah k němu a k svým rodičům. Píšeš: Moje dítě bylo, zejména jako miminko a batole, značně nestandardní a velmi velmi náročné, nechtěl si kupř. hrát tak, jako malé děti, od malička ho fascinovaly věci jako čísla, písmena...barvy, auta, značky atp... navíc je silný extrover - utíkal, nedržel se za ruku, vzdaloval se v neznámem prostředí ode mne tryskovou rychlostí bez ohledu na cokoli.... já neměla takřka žádnou podporu okolí.... nedokázala jsem mu rozumět - pochopit ho... Proč bychom měli napravovat děti, aby si "hrály jako ostatní"? A nejvíc mne šokuje, mimo jiné, proč píšeš: Ano - já jsem kontaktní - velice... moje dítě nebylo - musela jsem ho to naučit!! A naučila... stejně, jako jsem ho musela učit jíst... dondes ho učím-ochutnávat... Já své dítě učím věci, které ostatní děti umí od narození.... naopak ho neučím to, co se běžně děti učí.... to on zvládá sám... čísla, písmena, čtení, ovládání elektroniky... - proč je NUTNÉ, aby dítě bylo kontaktní? Je to jeho volba! Věřím, Mirko, že Tvoje pevné objetí se zdaleka neblížilo tomu, jaké popisuje v M8mo táto objemi mne Prekopová jako vzorové,. věřím, že bys nenechala své dítě v zájmu lásky počůrat, věřím, že jsi dobrá maminka a nepovažovala bys za normální tuhle super věc praktikovat několik hodin denně, jak popisují některé dnes velké oběti pevného objetí. |
Len | 108740 |
23.2.2012 12:58:34
Budulinci, asi proto, ze integrace v CR je veci znacne nejistou. Je minimum skol, kde autisty normalne integruji, kde jsou toho schopni a ochotni. Tohle me teda zrovna nijak nezarazilo, situace se skolstvim je v CR tristni. Ale se zbytkem, co jsi psala, souhlasim.
|
Cirilinka | 121321 |
23.2.2012 12:55:50
eriko a co když je to tak, že to dítě se nechá pak obejmout, protože bylo přemoženo a donuceno,pamatuje si to a ví, že nevyhraje? k čemu to pak je, vždyť je to jen rezinace!
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.