Diskuze : Hlavní : Hlídání dětí

A když je introvert, co takhle rybičky, aby zíral i na něco jiného, než do monitoru? Třeba by na nich mohl dělat vědecká pozorování a najit přes akvaristiku známé. Ale to by byl zase doma.

A naší je 11 a půl a ještě pořád má zájem o rodinné výlety, tak ještě máte pár týdnů čas

9 let je ještě ideální věk, kdy děti jakž takž baví se zajímat o přírodu. Podívej se u vás v obci, jestli tam třeba není myslivecký kroužek.( u nás je). Dcera (8) včera udělala rybářské zkoušky a dostala státní rybářský lístek a povolenku. Na kroužek bylo ale letos málo dětí, tak se neotevřel.
Pán nám říkal, že v roce 2007 měl v kroužku 25 dětí, loni ho neotevřel...

Díky moc všem za podněty. Není to ani tak otázka času, jako psychiky, energie - samozřejmě vím, že je to takto špatně, čas utíká, proto taky chytám nerva a hledám nějakou pomoc. Teoreticky je mi také jasné, že by to rodiče zvládat měli. Navíc mně vychovávala hlavně babička, rodiče byli hodně v práci, neumím si to moc dobře zorganizovat. Jak jsem psala, syn je introvert, spíše pasivní, s jedním-dvěma kamarády si hraje spíš na počítači, nebaví ho být venku - potřebuje pořád popostrkovat, motivovat, jinak ho ven nedostanu. Tak jsem přemýšlela, zda by se třeba s někým "novým" (energickým, se zájmem o vědecké otázky , po vzájemném oťukání mohl chytit a nenásilně do života ten pohyb dostat. Možná je to naivní představa, ale řekla jsem si, že to aspoň zkusím nadhodit... snad zkusím nějakého toho studenta přece jen.. ale také si říkám, že o tom musíme důkladněji promluvit s manželem, protože jsem si víc uvědomila, že on to tak palčivě nevnímá. Tak ještě jednou dík.

To je přesně ono, síla se zvednout a vypadnout. V letech dávněji minulých jsem s tím neměla problém, byla jsem dost akční. Teď mi to nějak nejde. Díky i za nápad se zvířaty. Koně bych asi zkusila, už mě to taky napadlo, akorát organizačně je to náročnější. Psa si netroufnu, já s ním na procházky nezvládnu a syn by třeba občas šel, ale nemůžu spoléhat na pravidelnost. Pořídila jsem před nějakou dobou alespoň kočku, aby se zajímal i o něco živého, nejen o počítač..

Vím, že je to myšleno dobře, ale...představuji si tu idylku, přepracovaná matka, otec a puberťák jdou k večeru na procházku (po návsi? okolo bloku?)...
Cítím, že to nebude funkční model.
To chce cíl, jít plavat, jednou týdně všichni, dítě s oddílem, najít mu pohybový kroužek.