Diskuze : Hlavní : Dvojčata

Deni, s odplínkováním přes den jsem to dělala taky tak. Sebrala, už nevrátila a snažila se vysvětlovat, že se musí sednout na nočník, když se chce čůrat. Nechápala to. Nechtěla se tam ani jen posadit. Pak jsme ji tam vždycky fofrem šupla, když jsem viděla, že začíná čůrat, tak aspoň ten zbytek byl do nočníku-měli jsme hrací, začalo to písničku....Po chvíli, kdy mi jen zmateně hlásila, že "čuá" když už to teklo po nožkách, to pochopila celé a začala si říkat. V poledne na spaní to taky nebyl takpvý problém, trvalo to chvíli a i se celkem vzbudila s tím, že se jí chce a letěla na záchod. Ovšem ta noc...Spí dost tvrdě a asi to necítí či co.

Jo a vodu v těle rozhodně zadržuje sůl. Že by cukr, o tom nevím, ale možné je i to.

To fňukání a kňourání u nás právě nastalo ještě v době, kdy prťata ještě nebyli na světě, takže řazení se k miminkám to asi nebude. A přesně jak píše Ivča-neřekla jediné slovo, aniž by nekňourala...Mě to teda deptalo děsně. Už se to ale hodně spravilo, teˇď piští jen občas

Dobré ranko, tak naprosto nestíhám dočítat.
Jen jsem zaznamenala odplínování na noc. Já jsem sebrala holkám plíny ze dne na den, protože nastupovaly do školky - bylo jim 2 a čtvrt. Omezily jsme pití navečer a hlavně jsem jim zrušila všechno sladké. Prý sladké resp. cukr zadržuje vodu v těle a pak je problém s počůráváním - mám pocit, že jsem to tenkrát četla na diskuzi na dvojcata.cz Když holky usnuly, dala jsem je asi po hodině čůrat a pak než jsem šla spát (kolem půlnoci). Teď se na čůrání budí samy. Klárka začala brzy, Lucinka se to naučila až teď za posledních 14 dnů.

Blaňul,
takhle ufňukané mám holky taky, expertka je Péťa a poslední dobou i Janina. Jediné celkem rozumné dítko byla vždy Lenka a když nepočítám, že je poslední dobou hodně bolestínská a přecitlivělá na nepříjemnosti, tak jí to vydrželo doteď. Takže Lenka sice poměrně často brečí i kvůli maličkostem, ale aspoň nefňuká a nevyfňukává si pozornost.
No a je fakt, že Péťu to vlastně poslední dobou úplně přešlo, ale ještě před pár týdny snad ani neuměla promluvit jinak než ufňukaně. Ale štafetu po ní přebírá Janinka, to abych si neodvykla nebo co .

Simi,
to je fakt, česká mentalita je dost jiná, pokřivený charakter je tu standard, takže pro většinu lidí je ta důvěra, co panuje např. v tom Švýcarsku, naprosto nepředstavitelná. Není to jen v důvěře, je to ve všem a dokud budou žít pamětníci dob minulých, bude to tu. Takže až tak naše děti už možná budou mít trochu jiné ovzduší, protože i já si ještě hodně dobře pamatuju, co a jak tu fungovalo a jak člověk nesměl věřit nikomu a ničemu. Prostě máme 40 let zpoždění a to se nedá jen tak vymazat.

A ještě jenom-hele co jsem našla....

Simi,tak to bych si taky možná vybrala paní na hlídání...I když-Leu bych cizímu nesvěřila a kočár s prťatama asi taky ne...Já jsem pošuk. Takže nakonec asi radši tu uklízečku
No a ještě jsem se chtěla optat-psala jsi něco, že za kojení tam u vás máte nějaký peníze...Jak to jako funguje? To mě docela zaujalo, jak to kontrolují a tak vůbec. A aspoň že od toho léta budeš mít nějaký ty tamní "dávky". A když máš tchýni tak blízko, tak ta by občas holky nepohlídala, abys mohla být s malou? Ale teď jsou ty začátky asi náročný, co? Tak stejně mimošci vyžadují střídavě skoro pořád nějakou pozornost a péči. Ale neboj, bude to lepší a lepší...

A u nás moc nezabírá to houknutí na prťata, že teď musí počkat, že teď dělám něco s Leou. Ona už dlouho, už před narozením dvojek, dělá šílený obstrukce kolem všeho. Všechno říkám minim. 3x (ona fakt neslyší nebo nevnímá, ne schválně), pak na ni musím huknout, aby to zaregistrovala, pak z toho natahuje a slzí, i když jsme klidná, tak většina konverzace se odehrává v pofňukávání...Třeba aniž by to už jednou řekla, tak z ničeho nic šíleně ufňukaným způsobem natahuje, že má sopílek...Jako kdyby to nemohla říct normálně. Neřekla bych, kdybych ji třeba neslyšela a aona byla frustrovaná, ale takhle? Teda teď už je to lepší, ale dřív...A fakt ještě když ani prťata nebyli!