| Štířice | 
 |
(2.1.2010 16:25:05)
Mám už téměř dočteno a snažím se podle RaR komunikovat nejen se svou dcerou,ale i manželem a okolím. Bohužel jak jsem zjistila není pro mne vůbec jednoduché osvojit si efektivní komunikaci. Knihu jsem pochopila,teoreticky vím jak by se mělo efektivně a empaticky komunikovat,jak vyřešit problém,tak abych nemusela trestat. Prostě mohu říct, že teorii mám v malíku,ale... V praxi mi to vůbec nejde použít. Dcerka něco provede,já si v klidu v hlavě rozmyslím co říct...vysvětlím...vyřeším,ale tak nějak mi to nepřijde přirozené. Funguje to,ale cítím,že je to pro mne nepřirozené. Jsem výbušná,cholerická povaha. Díky RaR se ovládám,nekřičím, jsem i já sama klidnější. Myslíte,že pokud budu pokračovat, že si tuto komunikaci osvojím natolik,abych si nepřipadala tak divně. Nevím jak to popsat,ale když komunikuji podle RaR připadá mi jak kdybych před dcerou nebo manželem odříkavala naučenou básničku,nejsem to prostě já 
|
| Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 | 
|
(2.1.2010 16:31:15)
Veroniko žádná kniha ti nezaručí 100% úspěšnost. Je to jen vodítko, nikoli směrnice... Ty si máš utvořit obrázek a dle toho zkusit jednat... Ne vždy všechno funguje všude... Pročti si i jiné knihy a uvidíš že se to poddá. Rozhodně si ale nemáš připadat jako prvňáček na besídce když po 150 odříkává básničku...
|
| Štířice |
|
(2.1.2010 16:38:37)
dcerce je 2,5 a celkem to na ní zabírá. Docela tím minimalizuji její šílené záchvaty vzteku, které má opravdu šílené. Když to hned od začátku vezmu podle RaR většinou se vzteku vyhnem jindy by z toho byla šílená scéna. Takže u nás dobré. Já velice špatně ovládám emoce a svůj vlastní vztek a když je problém měla jsem tendence zvyšovat hlas,což na dceru působilo zle proto jsem s RaR začala. Částečně funguje,ale já jsem bohužel jiná povaha proto to pro mne není tak přirozené
|
| Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 |
|
(2.1.2010 16:52:24)
Verčo Tygříci jsou hodně temperamentní, ale už tak nějak vím co na ně platí nebo ne a se scénama si hlavu nedělám... Prostě pokračuju dál... Pořád jsem hleděla na to co tou řeknou ostatní... Teď je mi to putna... Něco z té knížku použít jde a to používám a něco jdu prostě zdravím rozumem... Kluci teď mají období, že zkouší jak zareaguju když sebou praští o zem a začne ječet, když bude do všeho třískat a pod... Ale mají smůlu, mě nevytočí 
|
| Štířice |
|
(2.1.2010 17:00:23)
Miszacku,když mě malá právě vytáčí,ale není to její vina. Je to ve mě,pže já se vždy nechala vytočit kdejakou blbostí. U dcery se hodne kontroluji,ale i tak jsou situace,kdy mě dokáže rozhodit totální hloupostí.A vlastně nejen dcera,i manžel,kolega v práci.Mě je lehké vytočit.RaR pomáhá především mě,pomohlo mi koukat trochu jinýma očima. Ale jinak když se dcera vztekne v obchodě taky nemám problém čapnout ji a jít s ní pryč. Lidi neřeším,ani v tu chvíli nevnímám...to je to poslední co mě v té chvíli zajímá.
|
| MM, 2 kluci | 
|
(2.1.2010 17:59:36)
... - prozradíš mi, jak na sobě pracuješ, co Ti pomáhá být klidnější?
Znám takové to "nadechnout se několikrát" nebo "počítat do 10", ale nějak jsem potom většinou stejně naštvaná jako předtím. Nebo z místnosti odejdu, to někdy funguje, vrátím se až za chvíli, když jsem klidnější.
Flegmoš ze mě nikdy nebude (no to bych ani nechtěla ;-)), ale trochu víc klidua nadhledu ve vypjatých situacích by to určitě chtělo. A jsou to zpětně opravdu spíše blbosti, kdy se pak stydím nebo mi je líto, že jsem na děti tak vyjela...
Díky za jakékoliv tipy, zkušenosti!
Jo R+R mám, souhlasím s tím, ale to vytáčení to jaksi neřeší...
|
| Štířice |
|
(2.1.2010 18:23:27)
MM,zůstala jsem stále stejná,jen než se rozčílím opravdu se nadechnu a musím si v hlavě uvědomit,že vlastně ta konkrétní věc za rozčílení nestojí. Já jsem opravdu velký nervák, a jak píseš mnohokrát se stydím,že jsem vyjela na dcerku nebo na manžela naprosto zbytečně,kolikrát neoprávněně. Klidˇas se ze mě rozhodně nestal a ani nestane. Spíš jen nad sebou víc přemýšlím a RaR mi v tom pomáhá. Nerada bych aby z malé vyrostl stejný nervák jako jsem já. Naštěstí manžel je flegmatik,takže ta rodina funguje a je to tak nějak vyrovnané. Stále si myslím, že křičím dost,ale bývalo to semnou před narozením dcerky horší.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Eecta | 
|
(2.1.2010 16:55:34)
ono to vazne funguje, ale prvnim predpokladem je ovladnout sebe, sve emoce - a pak praktikovat RaR
kdyz na nekoho budu jecet empaticke reakce, nebo mi nastvanost poleze i usima - tak pak to je proste neprirozene
ja tu knihu v prvni rade vzala jako prostredek vychovy me osoby - abych si uvedomila, jak bych mela/chtela komunikovat a co mi v tom brani - vetsinou vztek, unava, stres, spech...
u nas to funguje skvele, kdyz zvladnu prepnout SEBE ze zaporne emoce do kladne, kdyz se dokazu v nejvetsim spechu na minutu zastavit a opravdu se venovat vztekajicimu se diteti - a ne do nej neco za pochodu hucet a cekat, kdy to podle RaR pochopi...
kdyz se misto nastvani zasmeju, misto tahnuti za ruku: no tak pridej - se zastavim, pridrepnu, pokecame - je to vsechno pak snazsi i rychlejsi - chce to vydrzet a pracovat NA SOBE
|
| Štířice |
|
(2.1.2010 17:03:23)
Eecto,přesně. První na čem jsem začala a vlastně i musela pracovat jsem byla já sama a vlastně ještě na sobě pracuji. Učím se ovládat emoce a vlastní vztek do toho zapojuji empatii.která mi bohužel není vůbec vlastní e efektivní komunikaci a zatím se v tom moc necítím. Snad si to časem osvojím.
|
|
| MM, 2 kluci |
|
(2.1.2010 18:11:09)
Myslím tu výchovu sama sebe?
Podle mě máš přešne pravdu, když píšeš:
"kdyz na nekoho budu jecet empaticke reakce, nebo mi nastvanost poleze i usima - tak pak to je proste neprirozene
ja tu knihu v prvni rade vzala jako prostredek vychovy me osoby - abych si uvedomila, jak bych mela/chtela komunikovat a co mi v tom brani - vetsinou vztek, unava, stres, spech..."
To je u mě asi taky tak. Ale nějak z toho neumím uniknout a začít to opravdu dělat jinak. Vím co bych MĚLA i CHTĚLA, ale v praxi mi to nejde. POradíš? Děkuji  !
|
| Eecta |
|
(2.1.2010 18:28:24)
hm, jednoduse - proste se snazim
a jsem k sobe uprimna, neschovavam se za vymluvy typu deti jsou palicate, divoke, vztekle, sve... vim presne, kdy byl ten okamzik, kdy jsem zacala konkretni situaci nezvladat - a ne ze by se mi to nestavalo casto
vzdy kdyz jsem v pohode, vse zvladame ok, kdyz jsem ve stresu, je to pul na pul, nekdy se ovladnu, nekdy ne - a presne citim ten bod, kdy bych se mela uklidnit a zacit chovat jinak - jenze nekdy mi proste prijde zatezko dat si s tim tu praci a pak je scena jak hrom
|
| Eecta |
|
(2.1.2010 18:36:38)
nase krizovky jsou vlastne umocnene tim, ze v urcite situaci nejsem schopna, nebo spis ochotna se uklidnit, proste potrebuju sve emoce vypustit - a bohuzel sdeleni: jsem nastvana - mi nestaci
nekdy scenu v podstate ne sice vyvolam, ale necham ji rozjet kvuli vlastni potrebe uvolneni pretlaku
hlavne kdyz mam den blbec
|
| Štířice |
|
(2.1.2010 18:42:11)
Eecto, mám to stejně,někdy prostě nejsem ochotna se uklidnit. Kolikrát jsou emoce prostě ven,schytá to dcerka nebo manžel a po mém emočním výbuchu kdy je dcerka uplakaná sednu na zadek a brečim taky,omlouvám se jí a bulim jak praštěná.
|
| Eecta |
|
(2.1.2010 18:44:42)
mě nejvíc se.re, jak v tu chvíli vím, že svým chováním to celé zhoršuju, ale nedokážu si pomoct. stává se mi to teda míň a míň, ale stejně
|
| Štířice |
|
(2.1.2010 18:52:35)
Taky si v tu chvíli plně uvědomuji, že vše dělám horší než by muselo být,ale prostě to dělám a je mi z toho všeho pak strašně smutno,cítím se provinile a hrozně.
|
| Eecta |
|
(2.1.2010 18:59:49)
no já se po uklidnění situace dětem omluvím, že jsem se nechovala úplně správně - snad je to taky pozitivní příklad
|
|
|
|
|
| MM, 2 kluci |
|
(2.1.2010 19:13:47)
... jak výstižně píšeš:
"ze v urcite situaci nejsem schopna, nebo spis ochotna se uklidnit, proste potrebuju sve emoce vypustit - a bohuzel sdeleni: jsem nastvana - mi nestaci"
Částečně je to asi úděl nás temperamentnějších jedinců - koneckonců jsou i moje pozitivní reakce jako radost spontánní, bouřlivé...
Ale u těch negativních se prostě musím naučit víc ovládat, nenechat tu situacei eskalovat, jak tu píšete.
Někdy mi pomůže třeba jít do koupelny a mrštit nějakou (nerozbitnou) věcí do vany, třeba plastovým kelímkem na zuby... Je to sice dost praštěné a ne moc hezké, ale na ten přetlak to pomáhá... Jen si říkám zda neexistují nějaké "civilizvanější" metody... ;-)?
Ale je fakt, že když si dám na ty situace přešně pozor (v jakém okamžiku to eskaluje), jde to někdy líp. Je to ale těžké... :-/
|
| Eecta |
|
(2.1.2010 19:28:30)
věcma už neházím
když zvládám a fakt mě něčím naštvou, tak jim normálně řeknu, že jsem velmi vytočená a dám jim na vybranou, jestli odejdou do pokojíčku, nebo jestli mám odejít já - než se uklidním
ony pak za mnou chodí: mamí, už jsi klidná?
a to mě spolehlivě rozesměje
když nezvládám, tak zařvu
|
|
|
|
|
| Štířice |
|
(2.1.2010 18:30:08)
Také vím naprosto přesně co bych správně měla i chtěla...jak píšeš ty. Pro mněe to je šíleně dlouhá cesta...jde mi to pomalu. Musím nad vím daleko víc přemýšlet a hlavně si vždy v hlavě srovnat a uvědomit zda ta věc, kterou dcerka udělala stojí za ten humbuk. Hodně mě naučila i dcera sama. Ukázala mi několikrát,že pokud je nějaká vyhrocená situace a já na ni zareaguji kladně,empaticky a s nadhledem vyhnem se tomu abychom z prkotiny udělaly velký problém. Pokud jsem unavená ve stresu nervy mi ujedou i když dcerka vylije trochu vody. A dnes už taky vím,že přesně jak se v určité situaci zachovám já,tak se zachová i dcera...já na ní zakřičím,ona zakřičí na mě...já se rozčílím,ona se rozpláče. Já osobně podle RaR nevychovávám dceru,ale sebe.
|
|
| marketa | •
|
(4.1.2010 15:37:31)
taky jsem si po precteni RaR uvedomila, ze nejdriv musim pracovat na sobe.
mela jsem ve zvyku hazet na sve okoli zodpovednost za me negativni pocity. tj. "ja jsem nastvana, protoze vy jste neco udelali/ neudelali (neuklidili, zapomeli nakoupit atd. atd." proste obrana utokem. "ty jsi udelal(a) to a to a ja (chudinka) jsem ted nastvana".
(coz je nesmysl, protoze jedna a taz vec me nekdy nastve a nekdy ne, podle toho, jak jsem treba unavena atd. za sve emoce si tedy muzu sama)
moc mi pomohla kapitola IV.
svoje nastvani nepotlacuju, nejake pocitani do deseti na me taky neplati, ale -
1) snazim se upozornit (popisem) na to, co se mi nelibi, DRIV nez me to nastve. tj. necekam, ze okoli cte moje pocity ve hvezdach nebo v logru od kafe, ale vcas o nich slovy informuju.
2) snazim se formulovat vety po zpusobu uvedenem na str.114 :
"uz se opravdu zlobim" namisto "ted jste me rozlobili"
ale klidne u toho zvysim hlas (ale rozhodne ne ze by se trasly tabulky)
nebo "zlobi me ty roztahane hracky" namisto utoku "stve me zes neuklidila hracky"
a musim rict, ze to funguje, sice vlastne obcas zvysim hlas, ale na nikoho neutocim, takze to moje okoli bere a dokonce mi oplaci empatickou reakci
p.s.: samozrejme se to vsechno ucim, takze se mi to zdaleka ne vzdy podari, ale myslim ,ze je to dobra cesta.
|
|
|
|
| ChristianaC | 
|
(2.1.2010 18:39:34)
Nemůže to být tím, že s řevem potlačuješ i svoje negativní pocity? Možná by to chtělo jiné formulace, které určitě přijdou časem (až se Ti stane taková komunikace zvykem). Já si taky díky RaR tak různě převracím věty a kombinuju a cítím rozdíl v emocích při různých popisech a způsobech podávání informací.
|
| Štířice |
|
(2.1.2010 19:24:32)
kniha respektovat a být respektován
|
| Štířice |
|
(2.1.2010 19:27:15)
MM,tedˇ jsem se pousmála. To s tím házením věcí do vany to dělám také. Nebo mlátím polštářem o postel. Myslela jsem, že takové hlouposti dělám jediná. Mě to pomáhá. Prostě se v té koupelně zavřu a řeším to po svém a vylezu celkem klidná.
|
| Štířice |
|
(2.1.2010 19:30:46)
Eecto, také se omlouvám hned jak se situace uklidní a vždy dcrce řeknu proč se to stalo. Jako třeba že jsem moc unavená...prostě se ji snažim vysvětlit proč se to stalo a říkám že to není její vina,že to maminka prostě nezvládla. Snad to alesponˇ částečně tu situaci trochu zmírní.
|
| Eva Heřmánková, 1 dcera | •
|
(4.1.2010 19:50:21)
Já sama jsem knihu četla, ale úspěch se dostavil až po absolvování kurzu, které autoři knihy pořádají po celé ČR. Teď v únoru 2010 bude kurz v KMC Barrandov - Praha 5. Vřele doporučuji. Mohli jsme si vše prakticky vyzkoušet a lektroky krásně reagují na podněty a příklady z rodičovské praxe posluchačů.
Škoda jen, že manžel je pracovně velmi vytížený. Potřeboval by kurz absolvovat taky.
|
|
|
| MM, 2 kluci |
|
(4.1.2010 9:19:12)
Také jsem se teď musela smát . Jsme to ale praštěný, co  ? Ale když to pomáhá... Chtěla bych jako Eecta dospět do stadia, kdy už to nepotřebuju! No uvidím(e)...
|
|
|
|
| Eecta |
|
(2.1.2010 19:24:48)
Respektovat a být respektován
ale lepší - čtivější - je Jak mluvit, aby vám děti naslouchaly a jak naslouchat, aby s vámi děti mluvily
je to o výchově
|
|
|
|
| MarikaP+3 | 
|
(25.2.2010 22:21:49)
Ahoj, omlouvám se, že navazuju na starší diskusi, ale zaujaly mě vaše přispěvky. Mám taky velký problém s ovládáním svého vzteku a bušení do polštáře a podobné praktiky bohužel taky využívám. V knížce jsem na začátku, líbí se mi moc. Dceři je ted 1,5 roku, takže období plné nedělej, nesmíš, nemůžeš atd. Vůbec ale nevím, jak takto brzy RaR praktikovat. Zdá se mi, že to že se na ní zlobím vůbec nějak nereflektuje a vše je velká sranda. Většinou skončím u toho, že jí prostě vezmu a znemožním jí věc dělat (třeba namáčet rukavici do louže a pak jí ochutnávat, klekat si uprostřed mokrého chodníku...)Lze vůbec RaR v tomhle věku praktikovat? A jak říkat dítěti, že věci nemá dělat jinak než slovy ndělej, nesmíš, tedy používáním příkazů a zákazů?
Děkuju moc za vaše postřehy
|
| karma |
|
(9.5.2010 22:17:00)
Já nejsem určitě výchovná autorita, z knuiy čerpám, ale ne ortodoxně, nicméně: 1/přehodnotit, jestli je OPRAVDU NUTNÉ činnost zakázat, některé činnosti jsou v urč věku prostě myslím "naprogramované", dítě tím musí projít, proto alespon nabídnout alternativu( např at doma něco namáčí do čisté vody 2/zákazy se obchází podáním informace, proč to nelze dělat např. "DO KALUŽE SE RUKAVICE NENAMÁČÍ, PROTOŽE ..." , POPř neužívat 2.os (ty), ale např 3.os (nesmí se)
|
|
|
|
V její náručí
25. ročník sečení luk na SolániVsetín 
O PalečkoviKutná Hora 
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
25. ročník sečení luk na Soláni
O Palečkovi
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)