Teraza Horáková |
|
(8.10.2010 0:37:09) k založení tématu mne inspirovala kamarádka. Ano, je nám přes 30 - je mladší.
Po letech hledání... našla... a otěhotněla a už i porodila, krásnou holčičku. A nepoznávám ji - kamarádku tedy. Nepoznává ji manžel, nikdo z přátel.
Chová se jak Norrisová v Přešlapech, to se nedá vyprávět, to se musí zažít. Přijela s tou krásnou spokojenou holčičkou v kočárku - po 6-ti nedělí, - to držíme my, ona ne, byli před pár týdny v obchoďáku....
ale VEŘEJNĚ tatínek to má sečtený.... "chováš ji blbě, nedýchej na ni, umyl sis ruce? - no, co na tom nechápeš, miminko nééé?, nelíbí se jí, když ji chováš - posunuls jí čepičku, to nemá ráda, když je nad obočím, ale zakrytý uši musí mít....., jsem ti říkala, abys ji neukazoval, když neumíš podržet hlavičku, no drží ji skoro sama, ale opora je důležitá .. a proč na ni vůbec saháš těma neumytejma prackama zase, jsem ti říkala aby sis je umyl"....
Nevím, kde začít s vysvětlováním. Kamarád je na krupici v pocitu splnění bioúlohy a kamarádka má míminko... před porodem byla svéprávná. Žensky jí chápu, ale taky vidím kousek za roh, takže i toho kamaráda chápu, miminko chtěli oba a těšili se oba..... a najednou není manželka, partnerka, kamarádka, je.. maminka. Až moc.
Co s tím?
|
Pole levandulové |
|
(8.10.2010 2:59:29) Terezo, nekde jsem slysela, ze prvni pulrok z nas hormony udelaji slepice, tak pokud je miminku mene nez pul roku, nechat ji byt, az se ji hormony srovnaj, tak ochladne. A chlapovi bych to jako kamaradka vysvetlila a doporucila mu pestovat zatim nejaky konicek. Myslim, ze vysvetlovani kamaradce momentalne nema smysl, ma fakt zatemnenou hlavu. Casem ji to prejde, fakt, zazila jsem to u svych znamych vickrat, vzdy to byly prvorodicky nad tricet,ale to muze byt nahoda.
|
MM, 2 kluci |
|
(8.10.2010 9:08:17) Pul roku je hodne casu a za tu dobu se uz pekne muze zabehnout spousta stereotypu, ktere se pak hooodne spatne odbouravaji! Navic muze dojit k odcizeni mezi otcem a ditetem, kdyz se matka bude takhle chovat.
A to, co si clovek nekde muze precist, bych brala trochu s rezervou Mam dve deti a ani u jednoho jsem tedy "slepice" nebyla ! O vetsinu veci jsme se s manzelem delili uz od pocatku, zaclo to v porodnici, kde jsem u starsiho synka po cisari byla trochu "handicapovana" a on maleho prebaloval atd. A samozrejmě to pokracovalo i doma. U obou kluku, kdyz jim bylo tak od 3 mesicu vys, tak jsme delali nekdy to, ze jsem je vecer poradne nakojila a vyjela si ne kole nebo sla cvicit - no a mezitim byli s tatou, jak jinak? Kojit nemohl, ale vsechno ostatni prece ano - tedy houpat, pritulit, prebalit, povidat/zpivat jim...
Rodice jsou oba dva, a to OD ZACATKU!
OK, maminka je jedinecna v tom, ze (v lepsim pripade) koji, tim je ta vazba dejme tomu tesnejsi. Ale jinak neni ZADNY duvod otec takhle degradovat a vysoupavat z jeho role! I na nej si dite tvori vazbu v prvnich tydnech a mesicich!!
|
Pole levandulové |
|
(8.10.2010 9:14:56) MM, ja prece nedoporucuji, ze je to tak spravne, jen podotykam, ze pokud je ta zenska hormony oblbla, je to sice problem, ale ma na tom stejny podil viny asi jako kdyby mela laktacni psychozu /za tu taky nemuze a neovlivni ji sama/. Sama jsem si pripadala normalni, ale zpetne vidim, ze jsem taky byla prvni pulrok jina, nez jsem ted, jen se to neprojevovalo tim, ze bych manzela nechtela pustit k detem. S manzelem mame vztah dobry, pecujeme o nej a k obema detem ma velmi blizko, protoze je s nimi vic, nez standartni tatinci byvaji. Na druhou stranu, rodicovstvi je zahul pro obe strany, tak nevidim duvodu, proc by chlap mel mit zajistene to, ze vse bude pri starem, jen do rodiny pribude dite. Pro tu zenskou je taky vsechno jine, musi se prizpusobovat, stejne tak tatinek a ten pulrok to muze preckat, je prece dospelej.
|
MM, 2 kluci |
|
(8.10.2010 9:25:12) ... vzdyt to sama pises: "proc by chlap mel mit zajistene to, ze vse bude pri starem, jen do rodiny pribude dite. Pro tu zenskou je taky vsechno jine, musi se prizpusobovat, stejne tak tatinek a ten pulrok to muze preckat, je prece dospelej."
-> No prave! Vzdyt to je ono! Vzdyt chlap v popsane situace se nechova jako by bylo vse pri starem! Pochopila jsem to tak, ze se snazi o miminko starat, podilet se na peci o ne, akorat ona ho furt sekyruje a v podstate od toho odrazuje! Kdyby se choval jako by bylo vse pri starem, tak by se prece o dite nestaral a delal, jako by tam nebylo - ne?
Ale kdyz ona se bude chovat tak jako ted, tak za chvilku bude mozna opravdu na vsechno sama, jak pises, protoze ona jeho ochotu stat se otcem, podilet se, ZMENIT SE A PRIZPUSOBIT SE NOVE SITUACI, v zarodku zadupala do zeme!
|
Pole levandulové |
|
(8.10.2010 9:42:01) Skramusko, ja ho chapu, ze se chce ucastnit otcovske role /a souhlasim s tim a je mi ho lito, ze nemuze/, ale pokud jsou opravdu partneri, tak se holt situaci musi prizpusobit spis on, hormony nezmeneny a dat ji ten pulrok na to, nez ji to prejde. Nerikam, ze se nema snazit to resit, ale proste on musi byt ted docasne za toho tolerantnejsiho, protoze jeho telo necelilo devet mesicu hormonalni houpacce, fyzickym i psychickym premenam, on proste pocal dite, tesil se na nej, ale ostatni "praci" udelal manzelka. Tereza taky nepise, ze si pan stezuje, ale opravdove partnerstvi je podle mne to, kdyz se manzelka sesype /a je jedno, jestli tim, ze o dite nema zajem kvuli laktacce nebo naopak zajem prehanany a nikoho k nemu nechce pustit/, tak on proste docasne prijme svoji roli a funguje jak to jde, misto toho, aby se citil ublizene. Znam kluka, co mu manzelka po tydnu od porodu prestala mit zajem o vsechno, musel ji odvezt do Bohnic a dost dlouho trvalo, nez se vzpamatovala a zacla normalne fungovat. On mezitim kmital, delal vsechno za oba a i kdyz mu jiste bylo lito, ze si nemuze uzivat chvile stesti jak si predstavoval, tak se proste prizpusobil a delal, co bylo treba. Jen se snazim upozornit na to, ze ta pani za to nejspis sama nemuze, ze si to sama nezvolila ten strach o dite a odmitani manzela a proto by nemela byt hodnocena jako spatna. Mela by dostat cas na to, aby ji to preslo a pokud by to trvalo moc dlouho, jeji blizci by ji meli smerovat do ordinace k psychologovi nebo psychiatrovi.
|
Anni&Annika |
|
(8.10.2010 9:45:11) Skarmusko...strach o dite si zvolila sama, kdyz se rozhodla mit dite...jen mozna nevedela, co to obnasi...kdyz se pro dite rozhodnes, musis pocitat i s timhle...takze tyhle myslenky, pokud prijdou....rychle hodit za hlavu
|
|
Pole levandulové |
|
(8.10.2010 9:45:13) Teda pardon, osloveni melo byt samozrejme MM...
|
|
|
|
tinas |
|
(8.10.2010 9:43:18) Skramuško, hormony nehormony,snad máme všichni v hlavě mozek. Dítě/děti mají obvykle dva rodiče a tím,že ženská odstaví toho chlapa na druhou kolej se nejenom chová blbě ve vztahu k tomu partnerovi,ale taky k sobě,protože až jednou bude chtít mít rameno na,kterém by si mohla ulevit,tak tam nebude. Partnerství chápu tak,že jsou si sami sobě oporou a společně se o něco snaží ne,tak,že chlap je vlastně trubec,který splní svou úlohu a může jít k ledu.
Navíc upřímně řečeno tím,že chlapa zapojí v péči o miminko podpoří jejich vzájemný vztah otec-dítě,otec-matka,otec-matka-dítě=rodina. Myslím,že i pocity chlapa je důležité ve vztahu vnímat a v období,kdy se narodí další člen rodiny obzvlášť,už,protože se radikálně mění doposud zažitý model fungování. Všechno je podřízené ze dne na den dítěti a na to žádná přitroublá knížka nikoho nepřipraví.
|
Pole levandulové |
|
(8.10.2010 9:49:12) Tinas, tady nejde o knizku, u te pani jde myslim o prehnanou reakci, kterou ale ani ona neplanovala. Svym psanim jsem se spis snazila upozornit na to, ze par tydnu po porodu ta pani ma pravo nemit mozek, i kdyz to tak neni standartne u kazde.. Jinak se vsim, co pises musim souhlasit, pro mne manzel taky neni trubec, ale od zacatku pravoplatny rodic, jen dokazu pochopit, ze nekterou maminku to cele natolik zmuze, ze muze docasne odvrhovat kohokoli, kdo se k diteti priblizi, vcetne toho manzela a pokud to trva dele, je namiste psychiatricka pomoc.
|
tinas |
|
(8.10.2010 9:51:34) Já mám za to,že se celé "hormonální šílenství" poněkud přeceňuje a schovává se za něj kdejaká blbost.Děti mám 2 a nevzpomínám si,že bych se chovala jinak,než obvykle a ani u kamarádek jsem nepozorovala nějaké hormonální šílenství.
|
Pole levandulové |
|
(8.10.2010 9:56:01) Tinas, zes to nezazila, neznamena, ze to nemuze existovat. To mi pripada, jak kdybys cloveku s depresi rikala, ze si myslis, ze to prehani, ze prece neni problem rano vstat a vesele se usmivat, kdyz jsi se s tim ve svem okoli nesetkala. Ja taky neznam osobne nikoho s klinickou depresi, ale kdyz o tom obcas slycham, nepripada mi, ze by to byly stavy ovlivnitelne vuli a rozumem.
|
tinas |
|
(8.10.2010 10:13:06) Skramuško, já jsem neřekla,že není,že neexistuje,ale,že se všeobecně ve společnosti přeceňuje ten vliv hormonů,že se za to schová kde co. Já bych skoro řekla,že teď je moderní mít nějakou duševní újmu. Na pultech knihkupectví jsou všemožné pseudo tituly,že je to až k smíchu. Včera jsem tu psala do jedné rubriky o tom,že moje kamarádka pařička se radikálně změnila a založila si šamanskou poradnu. A světe div se pořád se najdou "blázni,kteří jsou ochotní do toho jít,takže jí to živí. Kdyby jí ti lidi znali z dřívějška,tak by jí spíš pozvali na panáka a nedali si od ní rozebírat svou duši.
|
jak |
|
(8.10.2010 10:14:46) o, souhlasim s Tinas. dnes je moderni mit sve problemy, pocinaje skolou a pak v praci. Jen ty vykriky tady, jak jde holka po MD do prace a je to tam strasne. Zdravy selsky rozum je nejak pryc.
|
|
|
|
Anni&Annika |
|
(8.10.2010 9:56:06) tinas...ale ona si treba taky mysli, ze se chova normalne Skarmusko....jo, myslim si to stejne.
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(8.10.2010 9:59:12) tinas, to je daň za gramotnost a částečně taky "daň z přepychu". Netvrdím, že patologické chování nebo psychické poruchy neexistovaly před stovkami let, ale obecně mám za to, že matky, které neměly čas číst v těhotenství pitomosti podléhaly "hormonálním změnám" podstatně méně často.
|
Anni&Annika |
|
(8.10.2010 10:02:21) Monty....diky za tve vysvetleni.....tak ted uz chapu i sebe...nikdy jsem nic necetla. Zadnou prupravu a pripravu...teda jo, jednu uzasne humornou knizku v nemcine, bylo to o prozivani materstvi popsane otcem...jsem se u toho dost rezala...hergot, kde ta knizka skoncila?
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(8.10.2010 10:08:01) Anni, ale to je bohužel fakt, z těhotenství a mateřství se dělá věda poměrně krátkou dobu, resp. ten luxus dělat z toho vědu si může dovolit čím dál tím víc žen... mám doma příručku "Mladá matka - Pravé rady českým ženám" starou víc než sto let. Ale moje prababička na vesnici si ji docela určitě přečíst nemohla, protože na to neměla čas a neměla ani dost peněz na to, aby je utrácela za podobné blbosti. To se týkalo "měšťanských manželek", které disponovaly jak časem, tak penězi. Dneska si tenhle přepych může dovolit každý a podle toho to taky vypadá.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(8.10.2010 10:17:00) "Poněvadž udržení stálého zdraví jest za doby těhotenství věcí nutnou, jest třeba posilniti tělo mírným denním pohybem na čerstvém vzduchu. Naprostá zahálka, hovění si, ospalost a úplná nečinnost neprospívají těhotné ženě. Zahálka činí těhotenství stavem mrzutým, žena ustavičně přemýšlí o svém stavu, nechutná jí jísti, obtíže žaludeční se stupňují a konečně může se státi opravdu nemocnou. Tím z přirozeného stavu, jehož první obtíže žena snadno překonati může, vyvine se skutečná nemoc a to vinou samotné ženy. Bohužel musíme doznati, že zvláště ve vyšších kruzích platí pravidlo, jakmile žena otěhotní, že ihned musí se oddati úplné nečinnosti. Majíc po ruce služebný personál, nestará se zhola o domácnost a většinu dne ztráví, hovíc si na pohovce, nebo dokonce i v lůžku. Nebude tedy laskavým čtenářkám s podivem, že ženy venkovské, které po čas těhotenství prací se zaměstnávají, nemají v době těhotenství těch obtíží, jako ženy velkých měst v přepychu a nádheře vychované. Také porody na venkově bývají snazší než ve městech."
|
tinas |
|
(8.10.2010 10:25:12) JO Monty a o tom to je. Neřeš nepřemýšlej a čiň.
Já myslím,že to tak platí v životě obecně.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(8.10.2010 10:29:06) tinas, myslím si to taky, ale specielně tady na Rodině jsem s tím zatraceně narazila. Syna jsem jako mimino "vychovávala" zcela proti příručkám a "poznatkům moderní vědy" a světě div se, nikdy nebrečel, spal celou noc, neměla jsem problém s kojením (přestože vím a vždycky jsem věděla prdlačku o nějakém správném přikládání k prsu) atd. atd.
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(8.10.2010 10:32:12) Monty, že by třeba klika?
Já jsem brala těhotenství i porod naprosto v pohodě, a narodil se ubrečenej uzlíček, kterej neuměl sát, neuměl spát, neuměl ležet, pořád hubnul, řval hodiny a hodiny v kuse a nespí v noci dodnes (je mu rok a půl), vývojový problémy a Vojtovku nezmiňuju...
Mám celkem šťastnou povahu, takže to snáším v mezích možností dobře. Akorát se vždycky musím smát, když se někdo kasá, jak byl úspěšnej ve výchově kojence.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(8.10.2010 10:34:16) Kopřivo, to není o úspěšnosti. Ani o výchově, možná právě naopak, nevychovávala jsem vůbec.
|
Kvíza | •
|
(8.10.2010 17:17:19) Monty, nad citátem ze starší literatury jsem souhlasně pokývala hlavou. To je fakt trefné! Nemáš tam toho víc? Aj bych si početla
|
|
|
|
tinas |
|
(8.10.2010 10:33:12) Monty, taky nejsem ten typ co by měl všechno načtené z knížek a úzkostlivě se klepal,když něco nedodrží. Přesto moje děti zdárně prospívají a mou-naší péči přežili. Tatínek nikdy nebyl z péče o ně vyloučený už jenom z toho titulu,že nejsem pošahaná,abych si myslela,že všechno musím zvládat sama. Ano dělala jsem víc věcí,protože manžel vydělává,ale stejně je schopen se o ně postarat kdykoliv je to potřeba. Nevidím důvod,proč dělat z chlapů neschopné blbce.
|
Pawlla |
|
(8.10.2010 10:40:57) No tak co se týče příruček,na ty jsem doslova alergická.Jak mi může radit někdo,kdo mé dítě nezná,nikdy neviděl a kolikrát ani sám žádné nemá?Každé dítě je jiné a univerzální postup na výchovu neexistuje.
|
|
|
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(8.10.2010 10:44:45) Akorát to neplatí, Monty, pro každého. Já jsem celé 2.těhotenství, ač jsem blila jako šakal, lítala do práce, dojížděla autobusy, MHD, ve 30st. vedrech, starala se o 2 domácnosti, byla na horách v 6 měsíci..Nikdo mi nijak extra nepomáhal. No a najednou v 30 týdnu nemocnice, musela jsem tam týden zůstat a pak už kontrolka, sice jsem dál neležela a byla aktivní, ale poslední měsíc už byl peklo, nevyspala jsem se a porod jsem měla už druhý fakt komplikovaný.. ( první byl pomocí kleští) Asi nejsem ta správná matka, co by mohla rodit za housku s máslem..
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(8.10.2010 10:46:24) margotko, nikdy nic neplatí úplně pro každého, tohle jsou jen obecné pravdy, výjimky existují a budou existovat na obou stranách.
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(8.10.2010 11:06:42) Však jo, výjimka potvrzuje pravidlo. Obě moje děti mají taky tak trochu spartánský režim. Kluk jezdí na tábory, kde není 14 dní ani píď elektřiny a dcera ( batole) šla několikrát spát třeba až o půlnoci, protože jsme byli i s ní na nějaké akci ( country v létě, výlet a tak). Kupodivu ji každá změna režimu strašně baví a je nadšená. Takže v 19 hod doma v posteli fakt každý den nepraktikujeme. A naštěstí se v tom jako rodiče oba shodneme
|
|
|
|
vetvicka |
|
(8.10.2010 11:07:50) Tak nevím, to že jsem při nevolnostech v těhu zhubla 10 kilo a skončila na kapačkách je asi tím, že jsem "moc četla..." Zajímavé je, že ty nevolnosti mi začaly v době, kdy jsem ještě chodila do práce a byla v plném kole. Ale právě ty moje nevolnosti mě dokonale z provozu vyřadily... Že by chyba mé psychiky?
|
|
|
Anni&Annika |
|
(8.10.2010 10:20:22) Monty, no, uprimne, vidim to podobne. Jen ten strach maji asi vsichny ty starsi matky stejny a je jedno v jake dobe a jak jsem psala, pokud mas cas ho hyckat, jsi tam, co kamaradka pisatelky.... jednou v tehu jsem potkala znamou, jednu duchodkyni. Smala se a rika...je, vy jste tehotna, blahopreju. A co, jak se citite? Taky mate strach, ze to nevychovate?..jo, mam, nejsem nejmladsi. Proc se na to ptate?....moje maminka si me poridila v 41, pry abych se o ni jednou na stara kolena postarala. Jen mela strach, ze me nestihne vychovat.....no a vychovala?.....jo, umrela 3 mesice pred 100 narozeninama
takze usuzuji, ze strach s pribyvajicim vekem narusta bez ohledu na danny poznatek i prepichu
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(8.10.2010 10:29:30) Anni, tybrďo, to je furt dokola. Všechny starší matky mají strach. VŠECHNY starší matky mají strach.
Připusť, že neznáš všechny starší matky. Já jsem měla mimino v 29, takže průměr, ale znám několik "starších" prvomatek, a až na jednu, která byla pošahaná už před dětma, jsou naprosto v pohodě. Mají svůj rozum, svoje sebevědomí, vymezené hranice se svými rodinami, a jsou v klidu.
|
Anni&Annika |
|
(8.10.2010 10:39:43) Koprivo...nevim, ale ja jsem nepsala, ze starsi matka musi byt posahana....to bych musela byt taky..ja jen pisu, ze s vekem se strach stupnuje a ze chapu, kdyz je nekdo precitlively a starostlivy, tudiz chapu i pisatelku.... Monty, presne...ja nic u prvni nevedela a taky me nic nedesilo. Sousedka tenkrat cetla nejakou kniku a zacala mi jednou na chodbe vypravet, jaky ma strach z porodu....mi prisla jak cvakla. Jsem nic necetla a vsechno prislo samo bez strachu
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(8.10.2010 10:55:30) Anni, ne, nepsala jsi, že starší matka musí být pošahaná, ale že všechny starší matky mají o děti větší strach (shrnuto). Což je nesmysl.
|
Anni&Annika |
|
(8.10.2010 11:04:43) Koprivo, psala jsem z vlastni zkusenosti a z poznatku z vlastniho okoli. Napsala jsem vpodstate to, ze si myslim, ze u dane zeny toto zapricinil strach o dite a dane moznosti dnesni doby.....samozrejme, ze existuji vyjimky a domnivam se, ze nekdo, kdo ma IQ tykve a jiny zivotni styl k tomu, tak ten vubec nepremysli o tom, co je to strach o dite...tim toto tema koncim, prijde mi uz opravdu zbytecne odpovidat, nevim, proc bych se timto mela zaobirat cely den
|
|
|
|
|
|
|
|
tinas |
|
(8.10.2010 10:09:41) Monty, v zásadě souhlasím,že jsme generace zhýčkaná ,zvyklá pěstovat si všechny rádoby moderní nemoci a neduhy,které sebou rozvoj společnosti nese. Nicméně mám za to,že není nutné pěstovat si taky všechno. Jak říká můj manžel "stejně ty alergie máte z toho,že se pořád myjete",tak tak je to asi s tou přehnanou péčí. Já nejsem zvyklá podléhat moderním trendům ve výchově dle rádoby odborných knih,takže mě tyhle věci asi míjejí,neb pro ně nejsem dobrá živná půda.
Knihy o výchově,mateřství a partnerství nečtu,takže můžu být díky tomu v pohodě. Jedinou knihu,kterou jsem měla byla Velká kniha o mateřství a tu jsem brzy darovala dál,protože byla fakt k ničemu.
|
|
|
helis78 |
|
(8.10.2010 11:06:19) děti mám 4 a žádné šílenství se nekonalo, právě naopak jsem se snažila sbližovat děti s tatínkem, protože otcovství mého manžela začalo vždy až po porodu.
|
|
|
|
|
|
|
|
Dagmar Bartůšková |
|
(8.10.2010 6:33:18) zhluboka dýchat, všichni zúčastění, ona vyšumí, snad
|
Pawlla |
|
(8.10.2010 7:10:01) Taky myslím,že to přejde.Ale je takový trend,brát to moc vážně.Kolegyně má třetí dítě ve 42 letech,teď je malé rok,navštěvuje s ní samozřejmě různé MC a povídá mi "ty maminy nejsou normální"absolutně nechápe,vychovává malou jako první dvě(20 a 18)a je tam za krkavčí matku,které se dítě nedožije do dospělosti
|
Mery72 |
|
(8.10.2010 7:14:06) To mi připomíná mě, taky jsem byla za krkavčí matku, že na děti nešišlám, necukruju a pod. Kupodivu je s něma lepší řeč než s těma "opečovávanýma" Ale slepičí období má asi každá matka, jen je potřeba, aby si SAMA někde přečetla, slyšela..., že pokud jí drůbeží chování vydrží, uteče jí chlap. Nějak podstrčit vhodné informace by nešlo?
|
|
arsiela, |
|
(8.10.2010 7:59:08) Jo tak MC a podobně jsme z tohohle důvodu vzdala taky.Jinak s kamarádkou trpělivost.Moje kámoška zásadně po narození dítěte na půl roku totál zmagoří.Jinak je velice inteligentní,zábavná a suprová.Její manžel je naštěstí už po třech dítkách vycvičen a bere to s nadhledem.
|
Anni&Annika |
|
(8.10.2010 8:42:31) Teri...myslim ze to prejde...jestli ji neni 18nact a jestli je to jejich prvni, je mozne, ze to vidi z trochu jineho pohledu...asi podlehla materskemu strachu. Ja kdyz se narodila prvni ve 22, vsechno to tak nejak rychle bezelo, ze me tyhle myslenky nejak nebraly, nebo aspon si je nepamatuju....ted tu druhou ve 42 taky sice vychovavam jako tu prvni, lec mam o 100% vic trpelivosti a co se mi obcas vyloupne v hlave je myslenka na to, co se vsechno muze stat, kdyz nebudu davat pozor, co se muze stat me...proste to souvisi uz s vekem. Neboj, ona si doufam zvykne na to, ze nebezpeci ciha vsude a po case to snad zacne ignorovat, hlavne s probyvajicima starostma a pozdeji praci....ale ze si tuhle myslenku zrejme pripusti casteji, s tim se holt neda nic delat. Myslim, ze to souvisi s vekem...
|
MM, 2 kluci |
|
(8.10.2010 8:58:36) ... - už jsem to tu někde psala - proč vycházíš z toho, že člověk je starostlivější (až přehnaně), když je starší?
Já za sebe to třeba vůbec nemohu potvrdit! Jsem si téměř jistá, že v mladším věku bych kolem dítěte šílela víc - prostě proto, že bych se na to vlastně ještě necítila "zralá", tudíž bych byla nejistější, nechávala se možná příliš ovlivnit (naví mladým maminkám má okolí sklon do toho kecat víc)...
Mně přijde, že ideální je mít dítě tak kolem té 30, případně lehce po. Ale jak říkám, každá to má jinak a záleží i na spoustě jiných faktorech - především asi jestli dotyčná už našla toho "pravého" ! Ale také další věci, životní okolnosti, fakt se to myslím zobecnit nedá!
|
Anni&Annika |
|
(8.10.2010 9:05:41) MM....kdyz se narodila prvni, bylo mi 22....materska asi rok, pak jsem po odpolednach a nocich delala ruzne brigady aby bylo z ceho zit, pres den domacnost, prani /vcetne plin/, zehleni, vareni, zadne druhe auto k dospizici, tolik vydobytku a pomocniku jako ted nebylo....dite slo ve 2 letech do jesli a jupi na cely den do prace....ja nemela teda cas na nejake myslenky typu...co by se stalo, kdyby.... ted je vydobytku prehrsle, vcetne jednorazovych plin, zenska ma materskou do 4 let, nemusi tutiz nekde litat aby mela z ceho zit, cele je to takove snadnejsi, co se tyce prace kolim deti. Takze ja, kdy se narodila mala mela strach, abych ji vychovala /abych nahodou neumrela, neb uz nejsem nejmladsi/, daleko vic vidim ruzna nebezpeci, neb jsem starsi a neb na to mam i vic casu. A teda musim rict, ze tenhle pocit maji vsechny me zname, co si dite poridily pozdeji...takze vychazim z vlastnich poznatku
|
MM, 2 kluci |
|
(8.10.2010 9:14:18) ... individuální!
Je to asi také tím, že když porovnáváš "dneska a tehdy", tak neporovnáváš jenom věk, ale právě i tu jinou dobu! Dnes když má někdo dítě brzy, tak má k dispozici jednorázové plíny a další výdobytky stejně jako ta, co má dítě "pozdě". Já jsem si spíš hypoteticky představovala v podstatě stejnou dobu /okolnosti, jen jiný věk. A tam mi vycházelo, že jak jsem starší, tak jsem suverénnější, mám větší nadhled, jistotu, nenechám si tak do věcí "kecat"... Asi tak.
|
Anni&Annika |
|
(8.10.2010 9:26:19) MM..to ale nemeni nic na tom, ze s pribyvajicim vekem pribyva opatrnosti a vnitrniho strachu....je jen na cloveku, jak tomu podlehne nebo jak s tim nalozi. Ja opravdu neznam zadnou starsi matku, ktera tohle NEMA v sobe....i moje znama, kdyz jsem ji poprve potkala me zaskocila vetou /ma druhe ve 46/..jsem tomu svemu rekla, ze kdyby se se mnou neco stalo, musi dite vychovat /partner je o neco mladsi/....takze me jako i jine dalsi presvedcila o tom, ze tohle nemam jenom ja. No ale co jsem tim vlastne chtela rict..... napsala jsem svuj nazor a svuj osobni poznatek, a je jen na zakladatelce, jak s tim nalozi, jak si ktery nazor prebere. Odpovedela jsem totiz na to, proc si myslim, ze je pisatelky kamaradka takova....a o to snad jde, nebo ne? Jestli chces diskutovat o tom, kdy je nejlepsi a v jakem veku dite pocit, abych o nej nemela strach, zaloz diskusi. Ale mou odpoved uz v tomto pripade mas
|
MM, 2 kluci |
|
(8.10.2010 9:33:22) ... napsala jsem taky jen svuj osobni nazor! Nechci zakladat diskusi o tom, kdy pocit dite - jak jsem psala, je to individualni, je spousta faktoru, ktere to vlivnuji a nastesti je obdobi, kdy je to biologicky mozne, docela dlouhe...
Na rozdil od Tebe si nemyslim, ze je to prednostne otazka veku, a presne to jsem zakladetelce sdelila (v prispevku, ktery zacina "nepochopila jsem vetu") - stejne jako Ty jsi sdelila svoji tezi o veku. Moje teze je zase ta, ze si to kamaradka mozna neuvedomuje, ale ze kdyz se takhle bude chovat, ohrozi svuj partnersky vztah a narusi i vztah mezi ditetem a otcem. A pokud by to byla opravdu kamaradka, tak bych si s ni o tom otevrene promluvila.
I kdyz budu brat v potaz, ze se vic boji - OK, ale proc videt ohrozeni ditete ze strany partnera???? To uz je prece dost ujete, ne? Partner je rodic jako ona, mela by ho vnimat jako oporu, jistotu (tedy pokud je ve vztahu ve v poradku, ale kdyby ne, tak by snad spolu nepocali dite?!). Pokud partnera vnima jako ohrozeni pro dite, tak tento postoj nevedomky muze prenest i na to dite - ktere se pak bude taty bat, kdyz se tak boji mama! Sorry, ale o prece neni OK!!!
|
Anni&Annika |
|
(8.10.2010 9:42:55) MM...kazdy ten pocit strachu pojme jinak /porid si dite po 40ceti a pokecame/ a ja si fakt myslim, ze to s tim ma hodne spolecneho. Mela jsem kamaradku, kde si ji rodice taky poridili pozdeji. Nastesti mela otce stejne smyslejiciho jako matka, takze ji chodili vyzvedavat do lidovky /lidova skola umeni/ jeste v jejich mozna 15cti, aby se ji nic nestalo, zatimco ja jezdila autobusem sama uz od 10 let / a ze jsme koncili i za tmy/..takze tam zadny problem mezi rodici nevznikl, neb byli precitliveli oba. Byt kamaradkou kamaradky a videt, co se deje, jiste bych s ni promluvila a vysvetlila ji, ze takhle to akorat zazdi a ze by se s tim melo zacit neco delat. Nicmene si myslim, ze jeji chovani vychazi ze strachu o dite
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mrej |
|
(8.10.2010 12:10:38) je opravdu velký rozdíl miít ve 42 let dítě třetí nebo první. Asi tak velikosti galaxie.
|
|
|
|