Neviditelná |
|
(26.11.2010 9:17:25) Ahoj,
je tu, prosím, někdo, kdo se rozešel se svým partnerem kvůli jeho matce?
Já už přestávám mít dost sil...můj partner vyrostl pouze s matkou, otec ji opustil ihned po početí. Matka si nikdy nenašla nikoho jiného (ani na sex, prostě měla sex jen jednou v životě), nemá kamarádky, nemá svou rodinu, plně se upnula na svého syna a krásně si v něm vybudovala pocity viny. Ona mu obětovala celý život a teď si žádá totéž od něj.
Příklady: na promoci partnera: kytky dávejte mne, protože já ho porodila, já ho obstarala, díky mně dostudoval a žije! o partnerových narozeninách: gratulujte mně, já ho musela složitě porodit a vychovat. víkendový telefonát: ahoj, drahý XXXXXXXXXXXXXX, řekni, koho máš na světě nejradši, pověz, že je tvoje maminka nejlepší, že je to nejlepší ženská, řekni! (partnerovi je 27 let)
loni jsme měli odcestovat do daleka, matka se vyděsila, udělala hysterickou scénu, že když on odjede, ona se zde zabije....neodjeli jsme, letenky propadly...
letos jsme chtěli odjet na 14 dní na vánoce, včera udělala matinka scénu, že zůstane na vánoce sama...takže mi bylo oznámeno, že můj parnter o scény nestojí a radši odjedeme o 4 dny později....
mně neštvou ty 4 dny, ale to, že jeho maminka má prostě vždycky přednost...a zrovna teď už prostě nemůžu
jsme spolu skoro pět let, nechci se s ním rozcházet kvůli jeho matce, ale mám hrůzu, jak to bude, až budeme mít dítě a ona si postaví hlavu. zbývá mi něco jiného???
díky
|
Merylin5 |
|
(26.11.2010 9:20:38) Záleží na tom, na čí stranu se staví partner. Pokud přeci jen trochu víc na stranu matky (aby měl klid), nebo dělá mrtvýho brouka, tak to neni ideální situace.
Jinak matinka nám trochu upadla na hlavičku, že?
|
|
suplici |
|
(26.11.2010 9:21:27) vem nohy na ramena a utikej-jinac musis pockat az maminka natahne backoru jinak to nezkonci
|
|
Ivuljenka |
|
(26.11.2010 9:21:38) odvést maminku partnera na psychiatrii
|
Neviditelná |
|
(26.11.2010 9:24:04) ivu, ja se s ni po te scene pred rokem vubec nestykam...a on v tom vyrostl a pripada mu to jako normalni stav, kdyz se o nej maminka logicky boji, protoze nikoho jineho nema.....oni to vidi oba, ze je to v poradku
|
Miloslava +2 |
|
(26.11.2010 9:32:07) co zkusit nějakou odbornou poradnu jako poslední záchrana vašeho vztahu ? abys to nebyla jen ty kdo mu říká že je to nenormální, aby to viděl tak nějak objektivně
|
|
Vanda++ |
|
(26.11.2010 9:46:40) Neviditelná, čte tvůj partner? Zkus mu dát knížku Nenechte sebou manipulovat od Isabele Nazare Aga. Třeba se mu trošku otevřou oči. Mě to moc pomohlo.
|
|
Ivuljenka |
|
(26.11.2010 10:04:59) zoufalá situace, pokud nepřesvědčíš partnera k řešení situace u odborníka uteč. Nemám tak příšernou tchýni jako ty,ale je taky skvělá vyděračka a manipulátorka,jenže já jsem manželovi oči otevřela,on ji párkrát odpálkovala a ona pochopila. Už je celkem klid. Ale u vás je to opravdu vyhrocená situace a nemyslím si,že ji bez pomoci vyřešíte.
|
|
|
|
remus |
|
(26.11.2010 9:23:55) Zdrhej, bude hůř.
|
|
smisulenka,M03/05 + A01/08 |
|
(26.11.2010 9:24:16) Tak tohle je šílený Já bych tohle nesnesla. Pokud přítele miluješ, tak si s ním vážně promluv. Něco jako, že ho miluješ, ale že pokud s ním máš zůstat , tak se bude muset od matčiny pupeční šňůry konečně odstřihnout. Že jednou chceš mít rodinu, ale nechceš ji podřizovat jeho matce. Možna by v tehle situaci nebyla od věci nějaka poradna a to nejen pro přítele, ale i pro jeho matinku.
|
renata | •
|
(26.11.2010 9:27:58) souhlasim, chtelo by to vazny rozhovor s partnerem a stanoveni priorit a vytyceni hranic
zadna histerie a vyhrozovani, jenom rozebrat situaci a pokusit se najit reseni
jinak Vanoce jsou snad jedina vec, kde bych ustoupila ja, aby nebyla matka o Vanocich sama, ostatni plany a dovolenou bych si zarizovala podle sveho (s vynimkou necekanych onemocneni, urazu a podobne)
|
|
|
Fous&fousek |
|
(26.11.2010 9:25:21) Pane jo! Noční můra všech žen a tchyně jak ze špatného vtipu. Asi bych vzala nohy na ramena, tohle se nezlepší, budeš vždy ta druhá. Bába je vyděračka a synek je smyslem jejího života, tady asi nepomůže nic!!
|
|
zuni |
|
(26.11.2010 9:27:26) Neviditelná, opravdu je to "nebezpečné", máš správnou úvahu Já mám možná "štěstí" na chlapa, anebo na svoji celkem přísnou povahu Ale oprostit se od "okovů" jeho rodičů mi trvalo 3 roky (to oproštění znamenalo, že jsem přestala jezdit na návštěvy s manželem kdykoliv si zamanul, protože "Když tam přijedu sám, řeknou že je nemáš ráda" ). Dokonce mužovi bylo oznámeno, ať se vrátí i s (dosplěým) bráchou domů, že je nic nebaví Muž si je už ale celkem drží od těla, dokonce už i připouští, že jim jednou vrátí klíče od bytu (zááázrak) Ale asi by tam měly být aspoň ty předpoklady. že třeba budete bydlet sami, a třeba ty svátky budete slavit svoje. Naše první vánoce jsme slavili aspoň "naoko" sami v tom smyslu, že jsme jeli k jeho rodičům až někdy kolem 8 večer, nepočítalo se s tím, že jakoby jedinou večeři budeme mít u nich. No a postupem času je to lepší a lepší, loni jsme tam jeli 25., teď tam asi pojedeme až 26. ... Musí tam být nějaká snaha nevyhovět matince za každou cenu no....
|
|
heroes |
|
(26.11.2010 9:27:59) Tak máš můj obdiv žes to vadrřela 5 let a ted rychle uteč. Budeš tím trpět cělý život, pokud s ním zůstaneš.
|
|
AVET |
|
(26.11.2010 9:28:29) Ty jo, tak to bych měla velkej strach mít s ním děti, pokud toto dělá a ještě je nemáte. Mně to úplně připomíná scénu z filmu: Příšerná tchyně. Zkus mu to pustit, málem se tam snacha s tchýni zabily... . Člověk si řekne, že je to trapná komedie, ale jak to tak vypadá, tak i to se může stát...
|
|
smisulenka,M03/05 + A01/08 |
|
(26.11.2010 9:28:58) Přemýšlím, jak dospělý člověk muže mít pocit , že může kohokoli vlastnit a ničit vlastnímu dítěti jeho život.
|
|
zuni |
|
(26.11.2010 9:29:20) Jo aha, vám propadly i letenky... nóó, to asi néééé
|
Neviditelná |
|
(26.11.2010 9:31:08) suzzan, ano, letenky za 80 tisic
|
zuni |
|
(26.11.2010 9:32:52) No, holka... musel by se chtít odstěhovat dost daleko, pak možná.... ale myslím, že by jako první věc se měl osamostatnit a odstřihnout sám ve své hlavě, protože i stovka kilometrů se dá snadno překonat, když si myslí že musí hned přikvačit......
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(26.11.2010 10:26:46) tak to bych řekla, že je kapku na hlavu i tvůj partner, nikoliv jen jeho matka...
|
Iris2020 |
|
(26.11.2010 10:46:50)
Tak nějak. Hlavně bych se vyvarovala toho mít s ním dítě.
|
|
|
|
|
Miloslava +2 |
|
(26.11.2010 9:29:38) můj přítel byl to samé, max upnutý na matku, otec mu zemřel ve 3letech takže ho vychovávala sama a k obrazu svému
trvalo to dlouho, ale teď po 10letech společného soužití je plně na mé straně a konečně už vidí, jaká je jeho maminka hysterka a už si od ní nenechá mluvit do života
ale za ta léta jsem vytrpěla, stálo to fakt dost sil, museli jsme se odstěhovat, protože pod její střechou jsem byla ta nejhorší a nikdy jsem nedosahovala maminčich kvalit, dělala jsem všechno špatně
|
|
Binturongg |
|
(26.11.2010 9:33:06) Už chápu, kde vzal autor PSYCHO inspiraci.
Obávám se, že až matka natáhne bačkory, stejně to neskončí, budete ji mít doma vycpanou!!!
Ale vážně - zkusila bych to s partnerem párkrát probrat, je škoda zahazovat relativně dlouhý vztah, ovšem spíš bych se přikláněla k tomu zdrhnout od něj. Moc mu to neublíží - maminka mu řekne, že je to jasný, že ho žádná ženská nemůže mít nikdy tak ráda jako ona a bude to.
|
Madigan |
|
(26.11.2010 9:44:28) Mně to připomíná matinku dr.Zouhara z Neznámých důvodů od Frýbové .. jak přes kopírák
|
|
|
Palac + 1 |
|
(26.11.2010 9:37:11) Hele, on je fakt oběť patologický matky. Zkus ho dokopat, aby to řešil s odborníky - nějak terapeuticky, sám to nezvládne - aby se od ní za pomoci odborníků dokázal odpoutat.
|
|
Tara zelená |
|
(26.11.2010 9:42:19) Zažila jsem naprosto to samé. Stejný případ - partner jedináček, jeho matka už dlouho bez chlapa, totálně upnutá na něho, předem nenávidící jakoukoli jeho potenciální partnerku. Velmi dobře jsem také poznala překažení dovolených. Uměla v něm krásně vzbuzovat pocit viny. Smutné. Byla jsem s ním asi rok, ač mi mohlo být mnohem dřív jasné, že to nikam nepovede a on mi nikdy nedá přednost před matkou. Když jsme se bavili o naší budoucnosti, nepřicházela pro něj v úvahu jiná varianta, než že bychom bydleli s jeho matkou :( Po roce jsem ho poslala k čertu a neskutečně se mi ulevilo.
|
|
foxyna |
|
(26.11.2010 9:55:33) Tohle jsou strašně smutné příběhy. Chudák kluk. Ale je to čistě na něm. Buď si uvědomí, jak strašně moc v nepořádku je jejich vztah - a začne to řešit, možnosti tady jsou - nebo má zničený život na vždy. A pro tebe - pokud to partner neuvidí a řešit nezačne, zbývá jediné - odejít od něj. Jinak budeš mít totálně zničený život i ty. Je to smutné, ale je to tak. (Pokud partner nenazře na situaci po nějaké tvé důrazné verbální intervenci, možná pro něj bude konec vašeho vztahu tím kopancem, který ho donutí otevřít oči a vidět realitu takovou, jaká je.(
Držím palce, není to vůbec jednoduché.
|
Neviditelná |
|
(26.11.2010 10:02:14) holky, děkuji za názory. po tom kolapsu z lońska už u psychologa byl. myslím, že by bylo dobré, aby tam šel znovu, ale nevím, jestli ho donutím.
on jejich vztah sice shledává normálním, ale zároveň ví, že matka to přehání. otázka je, co mu vadí. zrovna ty vánoce mu asi nevadí, protože ji nechce nechat doma samotnou ( i když v podstatě byla tahle vánoční dovolená jeho nápad). ale chce mít klidný život a očividně se nechce s matkou dohadovat, tak se radši podřídí...a mne to fakt nebaví, protože je mi jasné, že ona z okna neskočí, že si nic neudělá...a že když syn práskne dveřmi, matka s ním max. tři týdny nepromluví a pak se bude tvářit, jako by se nic nestalo, protože ona je na něm závislá tak, že se neurazí...ale tohle on nevidí.
|
Ivuljenka |
|
(26.11.2010 10:06:10) jo to je typické, synáček se raději podřídí než by mu maminka dělala peklo,jenže si neuvědomuje,že mu pak budeš dělat peklo ty a on žije s tebou a ne s ní. On potřebuje ty oči otevřít a mít je dokořán
|
|
Miloslava +2 |
|
(26.11.2010 10:10:36) prostě mu jasně a rázně řekni že pokud to nebude řešit s odborníkem ukončíš vztah, že prostě už nemáš sílu, zároveň mu nabídni pomocnou ruku, jako že najdeš kvalif. odborníka, doprovodíš ho tam, apod. Aby neměl pocit, že je na to sám, že v tobě má podporu.
|
|
|
|
Gabriella, 2 děti |
|
(26.11.2010 9:57:54) Co zkusit mu říct:"Miláčku, opravdu moc ráda bych skvěle vycházela s Tvojí matkou, je to skutečně vzácná žena a já si jí velice vážím za to že Tě zvládla sama vychovat. (což je pravda - bezpochyby bys s ní nějak dobře vycházela ráda a kluka taky vychovala slušně sama) Po té poslední nepříjemnosti s letenkami se už rok sestýkáme a já bych chtěla naše vztahy nějak vyladit. (což je taky pravda že chceš mít s normální tchýní normální vztahy) Ráda bych tedy zašla do nějaké rodinné poradny, kde by mi mohli poradit jak s Tvojí maminkou mám jednat tak, abychom neměly konflikty a nechci Ti dělat nic za zády, takže považuju za nejlepší abys tam šel se mnou, sám viděl moji snahu a případně oněm odborníkům vysvětlil povahu svojí maminky, Ty ji přeci znáš nejlíp a můžeš o ní narozdíl ode mně mluvit objektivně. (Ty z toho vyjdeš jako vstřícná, kluk proti Tobě nemůže říct ani Ň a odborníci bezpochyby začnou nabízet nějaké schůdné cesty jak se začít pomaloučku od matky odpoutávat.)
|
|
Raduza |
|
(26.11.2010 9:58:54) Víceméně ano. Po dvou letech. Ovšem on měl i jiné mouchy, daleko větší než jeho matku (to jsem si ovšem tehdy moc neuvědomovala). Ona měla tři děti a nesnášela jak dívky (ženy) s kterými chodili její chlapečci, tak svého zetě :-(. A ještě ke všemu byla škaredá jak noc . Jak jsi to vydržela 5 let?
|
|
Persepolis |
|
(26.11.2010 9:58:57) Typický příklad patologické matky. Jak se k tomu staví partner ? Je ochotný nastavit nějaké přijatelné mantinely? Pokud ne, tak váš vztah nemá budoucnost. Promluv si s ním. Je důležité, aby pochopil, že vztah jeho matky k němu není normální.
|
|
caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(26.11.2010 10:17:50) A to si s ním pět let a neviděla si to? OK. Jen mi vysvětli, on žije s ní nebo s Tebou?
Máš asi jenom jednu šanci, najít tchyni chlapa. Prostě někoho, kdo ji zalepí volnej čas, kterej byla zvylá trávit péčí o syna.
|
|
domenica |
|
(26.11.2010 10:19:17) Bohuzel znam dost podobny pripad. A moc dobre to neskoncila. Kluk vychovavan matkou a babickou, protoze manzel ji tragicky zemrel pri nehode, kdyz bylo klukovi necele dva. Jeho matka zila s babickou, ktere spolu celkme vychazeli a visely na sobe. On byl vychovavan k zavislosti a pocitu vdecnosti matce a nikdy se poradne neodpoutal. Nasel si holku, ktera vedela, ze to neni idelani, mnozi ji varovali, ze on udela vzdy co chce maminka. Presto si ho vzala, bydleli s tchyni doma (preci nenecha maminku s babickou samotne), ze zacatku pokud vim to slo, obcas neco naznacila, ze je tam pate kolo u vozu, s prichodem deti se to jen horsilo, kecaly ji do vychovy, byla ta nejhorsi a on stal vetsinou na strane maminky. Vyvrcholilo to psychickym terorem ze strany tchyne, decka ji uplne prebrala a stavela je proti ni. Nakonec nasla odvahu odejit (deckam uz je temer 15), ale zustaly tatinkovi a ona je zas ta zla a on to stale bere za jeji chybu. ONA ho zradila ... fakt strasny.... ja bych do toho nesla, psychicka zavislost neskocni jen kilometry
|
|
magrata1 |
|
(26.11.2010 10:21:46) Fuj. Kdysi jsem chodila s klukem, který byl skoro slepý. Místo aby byla máti ráda, že mám zkušenosti s nevidomými, vytýkala mi, že s ním chci děti, že mohou mít vadu. Tak jsem jí řekla, že u nás to není genetické. A ona na to, že u nich jo, že to má z její rodiny. Sama si napráskala 3 děti. Do všeho se montovala. Tomu mému to vadilo, ale nakonec se se mnou radši rozešel, aby měl klid. Myslím, že on klid nemá, ale já jo. Tenkrát jsem byla zralá na psychinu, vypadala mi půlka vlasů, nic mě nebavilo, myslela jsem, že už nikoho takového nenajdu. No, s manželem je mi fajn, jsme svoji 11,5 roku. A mám PARÁDNÍ tchýni. Vůbec se neurazí, když manžel řekne, že to její jídlo je divné, že si má vzít ode mě recept. Do ničeho se nemontuje a spíš stojí při mě. ZDRHEJ, NESTOJÍ TO ZA TY NERVY A VĚČNÉ ODSTAVENÍ NA DRUHOU KOLEJ
|
zuni |
|
(26.11.2010 10:29:01) on klid nemá, ale já jo
|
|
|
Jana | •
|
(26.11.2010 10:22:09) Ahoj, moje tchýně je povahově podobná, ale naštěstí si pořídila tři děti. Je vdaná, ale manžel je alkoholik. Rozvést se s ním nechce a ve svých dětech vzbuzuje pocity viny, že s ním musí být pod jednou střechou, takže každý víkend, svátky atd. nutí děti, aby jezdily k ní i s rodinami, aby jí to tam udělaly doma snesitelnější.Partnery svých dětí taky nesnáší, ovšem neřekne to na rovinu, tváří se na nás velice mile.
My máme velké štěstí, že bydlíme nejdál. Nejhůř na to doplácí švagrová, která má už druhý neúspěšný partnerský vztah a mamince se podařilo vypěstovat v ní pocit, že se bez maminky neobejde. Je mi jí (švagrové) líto, ale kdo chce kam, pomozme mu tam. Myslím, že její vztah s tchýní má dost velký podíl na tom, že jsou její vztahy neúspěšné,. Já jsem měla s tchýní také problémy, ale beru to tak, že nejdůležitější je manžel. Byly okamžiky, kdy měl tendence maminku ochraňovat i na úkor mě, a to jsem mu řekla, ok, je to Tvoje věc, Tvůj život, a ono mu to nakonec docvaklo. Snažím se s matkou zásadně nechodit do přímých konfliktů a když něco po manželovi chce, tak nechávám na něm, ať se s tím vypořádá. Ono ho to časem baví stále méně. Když jsem se do toho chtěla vložit, tak jsem byla většinou problémová já. Takhle, když stojím mimo, tak najednou problém vidí ve své matce.
Na Tvém místě bych to zkusila udělat tak, že bych mu dala směrem k matce "volnost", prostě se do toho nemontovala, a např. na ty Vánoce bych snad i odjela sama. Rozhodně bych ho nenutila, ať jede se mnou, prostě rozhodni se jak chceš, klidně zůstaň s matkou, ale my jsme měli spolu takový plán a já za sebe nevidím důvod ho měnit. Z jeho reakcí bych pak viděla, jestli je schopen se od matky odpoutat nebo ne.
|
|
Modami+2cácorky |
|
(26.11.2010 10:23:19) Ahojky,tak já měla něco v této podobě a tak chápu,jaké máš pocityAkorát u nás to byl vztah můj dnes již ex a jeho sestra.Táta je opustil když jim bylo mému 13,sestře 9 a nejmladšímu 7let.Žily jen s mamkou,která si taky nikoho nenašla a její svět se točil jen kolem nich a oni 3sourozenci byly na ni hrozně extrémně závislý.Byla dost nemocná a umřela když mému bylo 26let a sestře 21let,nejmladšímu 17let-je to dnes ale již 14let.V té době se mého ex na něj sestra extrémě upnula.Sice měla a má partnera,který s ní chtěl a chce rodinu,ale ona i když žije s ním,jakoby její ,,muž" byl můj ex.Když jsme se poznaly,snažila jsem se to chápat,ale vše se jen stupnovalo až do té míry,že jsme se hádaly a rozešly a dnes můj ex bydlí u své sestryPříklady-já něco potřebovala a prý jindy,sestra zavolala a jel tam v devět večer,pořád jsem prý musela chápat jaký mají vztah,když se mě můj zastal byla z toho scéna-sestra mu psala snad 30sms tipu: takhla trpím za svou lásku,ty jsi bráško to jediné co mám,scházíš mi hrozně moc atd.Neustále ho citově vydírala a ten můj blb na to skákal a já si připadala jako jeho milenka a sestra jeho žena a v takovém vztahu vydržet dlouho nejde.Dokonce jsme na můj popud byly v poradně a psycholožka mému řekla,že se mnou ve všem souhlasí,že to co dělá a jak se chová jeho sestra,že není v pořádku a narušuje to extrémně náš vztah a sestra by měla docházet k psychologovi a to se ptala jeho jaký mají vztah,jak se chová atd,takže to nebylo ani zaujaté z mé strany.Dokonce na mě řval v porodnici když se malá narodila v 35tt,byla na JIP a rozhodovalo se,zda bude mít ventilátor či ne,špatně se ji dýchalo a v té době tam chtěla švagrová jít dost nastydlá,což jsem řekla,že tedy rozhodně ne,ona že prostě jooo,tak jsem ji řekla jestli je normální a uvědomuje si rizika pro malou nehledě na to,že tam byly mimi menší s 1kg apod.Stěžovala si mému a ten seřval 2dny po porodu mě,jak se to chovám k jeho sestřeTakže tohle byla poslední kapka,to si uvědomíš kdo je pro něj nejdůležitější.Stejným způsobem se k sobě chovaly i když měl první ženu a ani se dnes nedivím,že se rozvedly.Fakt jsem se to snažila zezačátku chápat,ale jen se to stupnovalo.Takže já bych byla pro: bud se to rázně s matkou probere a nastaví se určitá pravidla-u nás ale ani tohle nepomohlo,nebo to dopadne blbě u vás.Ze své zkušenosti mohu říct,že si nemyslím,že by se to změnilo k lepšímu a dnes bych do takováho vztahu nešla.
|
|
Půlka psa |
|
(26.11.2010 10:28:44) Je to smutný, ale těžko s tím něco naděláš. Moje babička měla podobné libůstky, i když zdaleka nedosahovala kvalit tvé skorotchýně. S věkem to bylo čím dál tím horší, ke stáru už fakt tragedie. Pro mou máti byly tyhle rodinné poměry dost hrůza. Pro babičku koneckonců taky, protože opravdu věřila, že ji otec zradil tím, že dospěl. No a můj otec prožil svůj život mezi 20 rokem a 60 rokem, kdy babička zemřela, v permanentním tlaku - z jedné strany manipulativní matka, z druhé navztekaná manželka. A on se to nějak snažil vybalancovat, aby se vlk nažrala koza zůstala celá. Prostě šílenost, ale dělat se s tím nedalo nic.
|
|
Jana, 2 |
|
(26.11.2010 10:45:25) Partner za to nemuze- matka mu svoji vychovou vtloukla do hlavy neco jako ze on je za ni zodpovedny, pokud by chtel odjet a dokonce si to i prosadil, tak stejne bude mit vycitky a nebude z toho mit radost- myslim ,ze by mohla pomoct terapie- treba i matky se synem dohromady- jinak to nikdy nebude jiny.
|
Modami+2cácorky |
|
(26.11.2010 11:48:14) Jak jsem již psala,u mě to bylo můj ex a jeho sestra a sice jsem pro at se zkusí vše to nějak vybalancovat,ale ze své zkušenosti-mě ani ta terapie nepomohla.Můj tam ani nejdřív nechtěl,myslím,že si to dobře uvědomuje,ale prostě neumí sestřiným psychickým nátlakům čelit a ani nechce.Také ho činí zodpovědným za její život.A přestože mu mudr. řekla,že to není v pořádku a narušuje to extrémně náš vztah,že má docházet jeho sesta k psychologovi,že se nenaučila žít svůj vlastní život,tak to můj se sestrou sice probral a bylo to pro něj hrozně těžké ji to vůbec říct,ale vodopád výčitek a vydíracích sms z její strany a vše bylo při starém.Jasně,že záleží na povaze každého,ale pokud je to v této podobě,tak nevěřím,že by se to změnilo terapiíí.Můj ex by asi tedy chtěl,ale prostě to nikdy nedokáže a žít pod takovým tlakem je hrozné a když se narodila malá,tak se to ještě zhoršilo.Bojovala i s malou a pak s druhou.Přitom ve 30 byle těhotná,její přítel mimi hrozně chtěl,ale šla na přerušení-mimi v pořádku,takže to nechápu.Když se měl už postavit na jednu sranu,tak to nikdy nebyla ta mojea i kamarádi mu to říkaly,ale stejně byl a je a zůstane takový.Já bych z takového vztahu vycouvala.Myslela jsem si,že až budem mít děti,že se to změní,ale jen se to ještě zhoršilo.Odešel když bylo malé rok a druhé 2,5 a je to dnes již 2,5roku co nejsme spolu a on po celou tu dobu žije u sestry,co ktomu říct?
|
Jana, 2 |
|
(26.11.2010 13:42:09) Dano- ja vim, ze s terapii sance neni 100% a hlavne by musel chtit on na sobe zapracovat a nejspis i matka. A taky by slo o dlouhodobejsi terapii- tohle se nekolika malo sezenima neupravi. Zakladatelka se musi rozhodnout, jestli ji to riziko za to stoji. Ja osobne bych taky ,ted se svymi zkusenostmi, do vztahu s clovekem, ktery je z detstvi jakymkoliv zpusobem negativne poznamenany (myslim opravdu hodne poznamenany- a to partner zakladatelky je)nesla
|
Modami+2cácorky |
|
(27.11.2010 7:17:22) Jani,já si taky myslela nejdřív,jak se to změní,nebo jsem spíš chtěla to změnit a nic se nestaloa to jsme chodily do té poradny skoro rok.Je fakt,že záleží na povaze toho chlapa,jak by to změnit chtěl a zakladatelce bych přála,aby se ji to povedlo a bylo to o.k nebo v mezích normálu.Za své zkušenosti vím,že můj ex to nikdy nedokáže.Je fakt ubíjející,žít v takovém vztahu.Když odešel,bylo to bídné,já na rodičáku,občas brigáda,od něj jsem se nikdy pro holky ničeho nedočkala-dává jim přece výživnéAle než žít v takovém vztahu,tak to raději sama s dětmi a bídně.Naštěstí mám svou práci po rodičáku už zpátky,tak ted je to dobré,ještě tak nějakého ,,normálního" chlapa,ale kde ho vzít?
|
Kittina |
|
(27.11.2010 12:09:17) Neboj, normální chlapi ještě jsou, jenom všechno nejde hned Máš to trochu komplikovanější než Neviditelná, když máš na rozdíl od ní děti, ale i tak jde najít príma tatínek, koukej dobře kolem sebe a on se objeví!!
|
Modami+2cácorky |
|
(29.11.2010 10:16:21) Kittino,já jsem s holkami už 2,5roku sama a at koukám jak koukám,tak nikde nikdoNeee,že bych z toho byla nějak zoufalá a nejdřív jsem žádný vztah ani nehledala,chtěla jsem se vyrovnat nejdřív úplně s tím co bylo a nevrhat se hned do dalšího vztahu.Ale poslední rok mi ,,někdo" fakt chybí.Jenže to není taaak jednoduché-je mi 37let,mám holky malé 3roky a skoro 5let a z toho vážně moc chlapů odvázaných neníNečekám prince na koni ani modelachci jen normálního hodného chlapa,který je zodpovědný-no dobrá definice co?Mám pocit,že takový vymřely.Mohla bych to zkusit sice na nějaké seznamce,ale do toho nejdu.Mám známý co to zkusily a vždy to dopadlo fiaskem.Povahou jsem extrovert a ostatní mě hodnotí jako normální fajn holku,hooodně komunikativníJenže i tak je to problém.Nejhorší je to večer když holky spí,taky potřebuju nějaké obětí a pocit,že mám někoho kdo je tu pro mě.No,mám vysoké nároky?Víš,jsem z velké rodiny,kde zodpovědnost byla u všech přirozenou věcí,držíme pohromadě,pomáháme si vzájemně.Kdo přišel k nám do rodiny,vždy se tam cítil moc dobře.Dokážu chápat chyby,každý nějakou má,ale nedokážu jít za hranici únosnosti.Takže asi zůstanu nadosmrti sama
|
|
|
|
|
|
|
anexa |
|
(26.11.2010 10:46:21) hele a až porodíš, tak kdo bude vychovávat? tchýně? Mě by rozhodně nikdo nedonutil, pokud by šlo o vydírání abych vyhodila 80tis za letenky. Tchyni jste dokázali, že ona tu mu navrh a bude se to stupňovat. Milému bych řekla, ať si vybere jestli bude mít peklo s tchýní nebo pojede se mnou a klidně bych odjela sama. Udělej tomu konec, nebo raději odejdi. To nevypadá dobře.
|
|
Altara + 2 |
|
(26.11.2010 10:50:40) Neviditelná, Tvoje situace má bohužel jenom jedno řešení - rozejít se, sbalit kufry a zdrhat!! Píšeš, že Tvému parterovi se ta situace zdá normální, je minimální šance na změnu... jenom se budeš trápit, bude hrát věčně druhé housle a pokud byste v budoucnu měli dítě, všechno se ještě zhorší, protože přítelova matka bude o svoje místo na slunci bojovat i s ním. Držím Ti palce a hodně odvahy...
|
Iris2020 |
|
(26.11.2010 11:04:18)
Vůbec se nedivím, že od paní skorotchyně zdrhnul chlap a další se neobjevil.Tipuju, že zůstala se synem sama ne proto, že se obětovala, ale proto, že ji nikdo nechtěl. Co my víme, co v životě prožila, jaké měla dětství a tak... Ale pokudje přesvědčená, že je ona sama je v naprostém pořádku a nemusí na sobě zapracovat a stejně tak její syn, je jediné správné řešení utéct, co nejdříve.
už tady někdo radil knihu Nenechte sebou manipulovat, je výborná. Radím přečíst, navštívit psychologa, když to nepomůže, utéct.
Pokud paní vás paní tchyně nechce pustit na dovolenou, můžete zkusit pro začátek poslat vy ji.
|
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(26.11.2010 11:17:43) No... asi tě nepotěším, ale matka mého exmanžela byla v pořadí druhým (co do závažnosti) důvodem, proč jsem manželství opustila.
|
Tragika |
|
(26.11.2010 11:35:16) Jediná rada je, odstěhovat se od takové matky co nejdál.
|
|
|
Winky | •
|
(26.11.2010 11:22:31) měla jsi tenkrát letět sama, a ne ty letenky nechat propadnout. Možná by se mu otevřely oči, možná by tě "zatratil", ale měli byste jasněji. Tím že ty ustupuješ s ním, vytváříte paní máti docela slušný pole působnosti. Jestli matinka nevypadá na umření, tak bych to vzdala.... strávit půlku života přetahovanou o manžela bych fakt nechtěla.
|
Cimbur |
|
(26.11.2010 11:27:08)
|
|
Modami+2cácorky |
|
(26.11.2010 11:58:25) WINKY, jestli si mrkla na moje příspěvky,tak u mě to byla můj ex a jeho sestra.Po celou dobu jsem hledala nějaký ten pravý název pro tuhle situaci a jak si to nazvala ty,tak to je přesné do detailu-přetahovaná o manžela.Já tuhla hru vydržela 5,5let a neumím si představit se přetahovat půl života
|
|
|
Anerri |
|
(26.11.2010 11:25:23) Pochybuju, že se matka či partner změní, máš dvě možnosti, buď ti partner za to stojí a zvykneš si, nebo to ukonči, těžko to bude někdy lepší, spíš horší až budete mít děti.
|
|
Cimbur |
|
(26.11.2010 11:26:42) Upřímnou soustrast, toto naštěstí neznám, ale musí to být opravdu obtížné. Manželova matka je taky "komplikovaná" osobnost, ale naštěstí k ní má manžel rezervovaný vztah, taky je už sám ve středním věku... Přeju, ať se partnerovi daří odpoutat. (Od maminky, samozřejmě.)
|
|
Zrušená_registrace |
|
(26.11.2010 11:36:06) Nejmenuje se partner náhodou Alexander? Někoho z okolí mi to připomíná
Každopádně - je mi to líto. I tebe je mi líto, že to musíš zažívat. Já bych asi dala nůž na krk, ať si vybere..
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(26.11.2010 11:43:12) Nikdy pro něj nebudete na prvním místě.. Já radím zdrhnout a najít si oboustranného sirotka.
|
|
ducka |
|
(26.11.2010 11:44:28) Děs! Ještěže nemám tchyni
|
Minie1 |
|
(26.11.2010 12:47:47) No upřímně - s takových chlapem si hodně rozmysli zůstat - teda jestli to mamince "žere". Protože to není jen o tom, že budeš psychologicky pořád ta druhá. Je to i o tom, že vám to pak bude těžce zasahovat do rodinného života.
|
|
|
MirkaEyrová |
|
(26.11.2010 13:03:22) Mno, jsou jisté věci, které by bylo ideální dodržovat kvůli lidskosti. Třeba nechat mámu na Vánoce samotnou, je-li v rodině skutečně vžité, že Vánoce jsou hlavní svátky roku, to je trochu tvrdé. U nás máme to štěstí, že jsme dva sourozenci, takže se střídáme, jeden rok je mamka s bráchovou rodinou, jeden rok s námi. Ale to ostatní, co jsem četla, mi přišlo úplně trhlé. Jinak: je to logické pro ni, protože ona se citově neodpoutala od syna a bojí se zůstat sama. A možná bude ona sama potřebovat pomoc (odbornou), aby se jí podařilo "to přežít". Nicméně vynucovat si v telefonu taková vyznání, uzurpovat si takovou pozornost při promoci ap., to se mi zdá vážně jako špatný vtip . Jestli to On považuje za normální, tak bude asi hodně nesnadné pro něj z toho se vymanit .
|
Neviditelná |
|
(26.11.2010 13:11:35) asi takhle, matka si pouze ráno zajde do kostela (není věřící,ale pobožná), nemá stromeček, nedávají si ani dárky (dají si je třeba předem, nebo poté), nepeče skoro žádné cukroví. jen kouká na televizi a dají si večeři. takže žádné super důležité svátky.....jde dle mého pouze o prostou manipulaci
|
zuni |
|
(26.11.2010 13:14:02) Jo, manžela rodiče taky "potřebují" dost časté návštěvy, na kterých se sedí před televizí a není prostor ani na mluvení, a jen se do nás cpe jídlo. kdysi jsem si tam vzala knížku, muž na mě koukl jako že jsem se pokusila spáchat urážku největšího kalibru. Jít se projít ven - to jsem spadla z Marsu? takové věci se na návštěvě přece nedělají. Ale při rozloučení se nám dostane poznámky, ať se zase ukážeme... sorry, ale my jsme tam právě byli
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(26.11.2010 14:37:47) Moje nebožka babička, dej jí Pánbůh nebe, vždycky říkávala - když si chlap vybere ženskou, tak má stát při ní, třeba i proti vlastním rodičům, protože jí si vybral, ale rodiče ne. Nesnesla bych chlapa, který v dospělosti dělá kašpárka mamince, fakt by mi to hodně vadilo. Máti druhý manžel byl takový "mamánek" a bylo to dost peklo. Prostě si musí panáček vybrat - buď je maminčin chlapeček a chce jím být až do smrti (jeho nebo její, podle toho, která přijde dřív) nebo dospělej chlap a partner. Oboje v jednom se zvládnout nedá.
|
|
|
MirkaEyrová |
|
(26.11.2010 16:04:31) Dodám: záleží na tom, jak hodně On bude chtít prohlédnout a pak teda pracovat na sobě, aby se oddtrhl, a jestli Tobě nabízí jeho osobnost něco, co Ti vykompenzuje problémy, které z takového vztahu dlouhodobě vyplynou. I různě postižení lidé nalézají partnery: ale aby oba byli v tom vztahu spokojení, musí podle mě oba partneři tomu druhému dávat něco, pro co druhému partnerovi bude "stát za to" přetrpět problémy, ba dodkonce za co si ho mohou vážit. A je na Tobě, zakladatelko, jestli Ti něco takového ten Tvůj nabízí.
|
|
|
Vítr z hor |
|
(26.11.2010 14:34:53) Víš, je jednoduchý rict "to bych nesnesla". Ale kolik z těch, co ti tohle napsaly, ma doma ideálního chlapa? A kolik z těch chlapů, co ony snášejí, bys nesnesla ty?
Proste je otázka, jestli je to opravdu tak nesnesitelny, aby ti to stalo za to, se ho zbavit a hledat jinyho s jinejma chybama...
Ad vanoce: pripada mi blby nechat babu samotnou, i když jsem to už taky udělala. Chodili jsme na stedrej den k našim, k jezibabe a nakonec stromeček doma. Když jsem 4. Vánoce za sebou blila po 3 stedrovecernich vecerich až do rana, stopla jsem to a nechali jsme babu babou. Měla psa, návštěvy a dalšího syna.
|
|
Kittina |
|
(26.11.2010 19:44:17) Kbyby moje sestra nebyla teď už šťastně vdaná, řekla bych, že to psala ona!!! Zažila de facto to samé: Nejdřív to byla stašná láska, nicméně už od začátku se sestra tchýni nelíbila, tak ji sestra začala asi po roce ignorovat. Jjeí přítel bydlele stále s matkou, sestra u rodičů, ale po 2 letech vztahu se nastěhovali do svého pronájmu a tchýně začala prudit, že se jí stýská, denně volala nebo psala maily. Přítel to nějak zvládal asi tak 2 měsíce, pak začalo citové vydírání, že ji nemá dost rád, ani jí nepomůže etc. Do té doby za ní jezdil (sestra odmítala) cca 1x týdně na druhý konec města, pak začal jezdit 2x týdně. Tchýně i on žili spolu 23 let bez otce, jenom oni dva, byli na sebe fixovaní. pak tam občas přespal, pak se zdržel i druhý den... To už se sestře nelíbilo, začala protestovat, protože to nebylo jen o těch návštěvách, ale i o tom, že maminka chtěla novou pračku, takže se jí jela vybírat pračka, přestože doma měli 20 let starej šunt a přítel dokud ten šunt fungoval, nebyl ochotný investovat do nové pračky - matinka dostala novou a domů si vzali její šunt, starej "jenom" 10 let...na dovolenou jezdila s nimi, rpotože jinak by doma zůstala 14 dní sama, takže hotel se vybíral podle toho, kde si to líbilo jí. Na nákupy se autem jezdilo, kdy se to hodilo jí atd. Sestra postupně přítele dokopala, aby šel k psychologovi, samotnému se m u taky občas nechtělo za matkou jezdit, ale nedokázal jí říct ne (chudáček byla přeci doma sama). U psychologa byl 3x, pořád jakože velká snaha to řešit, výsledek nula. Hádky, tichá domácnost, vysvětlování, jojojo chápu tě, snažím se, ale za týden to bylo ve stejných kolejích...další velká snaha to urovnat nastala ve chvíli, kdy se chtěli vzít - matka zavelela k útoku a začala dělat takový peklo, že to sestra vzdala. Dva roky byla sama, vzpamatovávala se z toho, měla ho ráda a rozcházet se nechtěla, ale prostě to už nešlo vydržet, co mi vyprávěla bylo neuvěřitelný (matka volala skoro o půlnoci, vyhrožovala infarktem, pomlouvala sestru jak je neschopná mu vyžehlit košili...). Teď si sestra našla nového partnera a je šťastně vdaná, cítí se konečně svobodně a jako opravdová žena a partnerka a je na sebe hrdá, že se nenechala tenkrát utáhnotu na vařený nudli plný slibů a že tenkrát našla odvahu to jednou provždy utnout s "maminčiným miláčkem" (sice chytrej, hezkej a zábavnej, lidi ho měli rádi, ale ve vztahu prostě nepoužitelnej a nezměnitelnej). Toť zkušenost z rodiny, snad ti to pomůže jako ilustrace toho, co tě nejspíš čeká. Tvůj přítel ani jeho matka nejsou a pravděpodobně ani nebudou psychicky schopní fungovat jinak a jakmile váš vztah pokročí dál (svatba, dítě apod. nebo její důchod, zhoršení zdraví), čekej ještě horší problémy než teď... Přeju hodně štěstí a nerozhoduj se dlouho!! Pokud cítíš, že něco není už hodně dlouho v pořádku i přesto, že jste to zkoušeli u psychologa, tak z toho vztahu vycouvej, dokud nemáš závazky a dokud to jde!!!! Príma chlapů ještě chodí po světě spousta, věř mi
|
|
Jana, 2 prckové | •
|
(27.11.2010 1:29:12) Promluvila bych s partnerem a pokud by nebyl přístupný nějakému řešení (což si myslím, že půjde dost ztuha), vzala bych nohy na ramena. Za ty nervy a nejistý výsledek ti to fakt nestojí a zničit si život kvůli jeho matce bych si rozhodně nenechala.
|
|
|