Hudba Ainur |
|
(22.12.2010 16:13:09) Dcerce je 7,5 roku. Její nejčastější hra je s čímkoli, co se jí dostane do ruky (včetně kamenů, klacíků, kůry, kousků látek, spolu nesouvisejících hraček apod.). Okamžitě si předměty oživí a hraje s nimi příběh, který k tomu nahlas vypráví, včetně přímých řečí. Nemá problém do příběhu okamžitě zapojit nově objevivší se předmět či postavu. Taková hra se složitými konstrukcemi příběhu jí pak vydrží třeba hodinu v kuse, kdy nevnímá.
U malé holčičky to bylo roztomilé, kreativní a obdivuhodné, jakou má fantazii, ale teď už nás to začíná zneklidňovat. Ona totiž žije úplně mimo realitu, normální život jde mimo ni. Hrozně jí zajímá historie, chtěla by být vesnická holka, neustále se vyptává na minulost, ale přítomnost jí utíká mezi prsty.
Nikdy se neoblékne správně (klidně si dá triko obrázkem na záda, oblékne si kalhoty naruby, z družiny přichází bez sukně, jen v punčocháčích), zapomíná základní věci (jako např. aktovku ve třídě), osobní hygiena ji neskutečně otravuje...a přitom má úžasný postřeh a výbornou selektivní paměť (co kde před lety viděla, co kdo řekl, co od koho dostala atd). Co se kamarádek týče, tak je díky tomu tak trochu "mimoň", takový náš malý RainMan.
Myslíme si, že kdyby se nám povedlo ji od těch jejích her dostat pryč, začala by snad víc žít součaný život. Nechci jí brát její specifickou osobnost, ale kdyby se mi povedlo aspoň trochu jí unormálnit, budu ráda.
Vymizely u vašich dětí tyto hry samy od sebe, nebo bylo potřeba nějaké intervence zvenčí?
|
remus |
|
(22.12.2010 16:16:15) Závidím, dnes jsem vzala stejně straou dceru jako máš ty do hračkárny, aby si tam ještě něco vybrala k Vánocům, chce to pro ni babička, nevybrala si nic, prý ji to už nazajímá, odešly jsme s prázdnou. Tvoje dcera je stejná povaha jako můj syn, ten si také hraje a hraje, dokáže si hodiny hrát se šiškou, buď ráda, dcerka bude velmi kreativní. Dětské hry jí určitě odezní smy, to přijde s věkem.
|
Hudba Ainur |
|
(22.12.2010 16:34:05) Nojo, ale všeho s mírou, s touhle přemírou fantazie a nezájmem o realitu z ní bude nějaká ulítlá umělkyně nebo alternativní esoterická žena, co bude potřebovat šikovného a praktického chlapa, který se o ní postará. A nejspíš zůstane sama, bezdětná, v depresích, na práškách...a nevím co ještě. Manžel tuhle vizi velmi těžce nese.
Do školy chodí moc ráda, ale nechápe, proč se musí učit psát, drilovat čtení, matematiku...k čemu prý jí to v životě bude.
|
remus |
|
(22.12.2010 16:42:05) to je krásný! Hele to ji přejde, nechte jí čas, určitě jí k učení doma vedete a to stačí. Ta naše pragmatička je na jednu stranu taky strašně nereálná, také má svůj svět, ne ne fantazie, ona třeba rozjímá nad buňkami v těle, realita kolem ní taky jen běží, nevmíná, stejně jako ta vaše, vyrostou z toho obě dvě, uvidíš
|
|
Ivuljenka |
|
(22.12.2010 16:47:53) já bych ji podpořila, evidentně bude kreativní, směrujte ji do nějakých uměleckých kroužků, však ona se naučí číst a psát a pak půjde třeba na uměleckou školu,kde nebude potřeba drilovat matiku ...
A s tím oblečením - mám kamaráda lékaře, je to velice inteligentní člověk, MUDr. Doc. CSc. ale svetr si neumí obléct. Musí mu ho chystat jeho manželka,on není schopný rozlišit kde je výstřih dopředu a kde dozadu ...
Ještě bych doporučila navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu
|
|
Meta |
|
(22.12.2010 17:05:20) Takový dítě se nepotřebuje drilovat matematiku, ta jí půjde sama. Hele, já tě nepotěším. Takhle jsem si hrála hodně dlouho a v duchu si tak dokážu hrát dodneška. Jsem taky děsně nepraktická, tak mám praktického manžela. Co bys dítě přizpůsobovala většině? Buď ráda, že je svá .
|
Etraska | •
|
(22.12.2010 20:11:09) Taky jsem si jako dítě pořád takhle hrála a něco si představovala. Teď nedávno jsem to taky zas po čase zkoušela, ale už mi to nejde
|
|
|
foxyna |
|
(22.12.2010 17:25:28) Co blbneš? Proč jí to takhle programuješ? Je jí sedm a mně podle tvého popisu připadá úžasná! Ano, třeba bude jiná než průměr, ale bude jiná krásným způsobem, bude originální a jednou vám všem třeba ještě vytře zrak Moje kamarádka má dceru už 14ti letou, něco obdobného jako u vás, taky se o ní občas vyjadřují jako o mimoňce a pod., je mi jí kolikrát líto, protože ona je neskutečně kreativní, šikovná, s ohromnou fantazií, prostě to není tuctové mainstreemové dítě jakých je dvanáct do tuctu ... no a co? Hlavně se jí nesnažte "zakazovat" její fantazii, prosím
|
|
|
|
dart |
|
(22.12.2010 16:52:54) Jako bys psala o mém synovi.Bude mu deset,a někdy je to fakt záhul,když jdeme třeba procházkou a on různě poskakuje,mečuje,lítá mezi křovím, a tak...Hlavně lidé kolem nechápou.No,asi ho to jen tak nepřejde,ale nijak mi to zatím nevadí.Holt má trochu víc bujarou fantazii
|
Polly... |
|
(22.12.2010 17:46:40) Mám stejného devítiletého syna. Přesně, jak píše dart, lítá po venku, šermuje s imaginárníma nepřítelema, furt si pro sebe vybuchuje, něco mumlá, kreslí naprosto fanazijní světy...je hóóódně času mimo realitu. Taky občas vyšiluju a chci, aby se choval normálně a žil víc v realitě. Ovlivnit se to ale nedá, prostě má rád ty svý světy. My říkáme, že si "prská". On to prostě potřebuje. Onehdá, když jsem po něm něco chtěla a on byl zrovna v nejlepším prskání, mě zpražil, že jsem mu do "toho" skočila a přerušila ten jeho příběh a on bude muset začít prskat znova od začátku.
|
|
|
majdaleenka +07+11 |
|
(22.12.2010 17:38:04) Camm, byla jsem úplně stejná, ale úplně, v pubertě jsem byla přesvědčená, že jestli jednou spáchám sebevraždu, bude to vinou mé fantazie, která opravdu nemá téměř žádné hranice S věkem to bude postupně lepší, ale rozhodně jí to neber, pokud ale umí psát, což umí, tak ji požádej, aby příběhy psala. Jednak se procvičí v psaní a jednak budeš mít báječnou vzpomínku. Taky jí můžeš dávat témata pro tohle psaní příběhů, podle toho, co je zrovna potřeba. Vyroste z toho, jen ne hned. Moje máma velmi dlouho přesně věděla, co bylo k obědu, nosívala jsem na triku jídelníček, upravovala si oblečení na veřejnosti, měla kapsy narvané kapesníky, bylo mi jedno, co mám na sobě... pomohl nástup na gympl a touha vypadat jako slečna
|
|
ivaxx |
|
(22.12.2010 17:55:58) Neberte jí její svět. Máte úžasnou dcerku s bohatou představivostí. Když už bych něco podnikala, zkusila bych její představivost a hry i směřovat jinam (dramatický kroužek, vymýšlení příběhů - pomoci jí je zapsat). Mám podobného syna - 8 let - žije ve svém světě, do kterého si také každého nepustí, ale jak roste vidím, že přesto mu ten okolní svět zcela neuniká a vnímá jej. Má to i svá pozitiva - neloudí po nás hračky, které zrovna "letí", neprahne po počítačových hrách, televizi....
|
Hudba Ainur |
|
(22.12.2010 19:26:30) Díky všem za reakce. Nechci jí její svět vzít, taky mi připadá úžasný, jen se toho prostě bojím, že pak nedokáže žít normální život. Tím nemyslím mainstreamový, to nejsem ani já s manželem, ale prostě aby se dokázala zapojit do koloběhu všedního dne a nebyla stále v oblacích. Jsem nesmírně vděčná za to, že po nás nechce aktuálně frčíci hračky, značkové oblečení, chození do Mekáče, nějaké ty karty na vyměňování, vlastní mobil nebo MP3 a tak podobně. Buď ty věci ani nezná, nebo jí to připadá odporné, ale na druho ustranu pak brečí, že nemá žádné kamarády.
Chci, aby se naučila normálně číst, psát a počítat, a s tím zatím válčí, jako by neměla motivaci (je v první třídě). Když doma děláme úkoly a odvolají mě mladší děti, tak ji po pěti minutách najdu, jak stojí u okna a hraje si se spadlým listem "...a list šel a šel, až potkal kulhavého slona..." Pak je načuřená, když jí z té hry vyruším a tlačím zpět k úkolům, ale kdybych to neudělala, tak úkoly nebudou a paní učitelka jí dá černý puntík (už se to stalo a dcerka z toho byla špatná).
|
|
|
Dáňula |
|
(22.12.2010 17:59:33) Mám-li být upřímná, často si vytvářím jinou realitu a sním během bdění ještě teĎ ... starší syn je něco podobného, i když už je částečně ovlivněn počítačem a nějaký čas tráví na něm. Mladší syn nevím, zatím se projevuje jen coby destrukční jednotka, ale když o tom tak přemýšlím, tak když neničí, tak se dokáže dokonale zabavit sám právě takovým tím sněním a převáděním ho do hry s hračkami či nádobím či klacky....
|
|
|